Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi patří k nejméně tolerantním národům na světě. Nechtějí přijímat uprchlíky, ukázal výzkum

Češi patří k nejméně tolerantním národům na světě. Nechtějí přijímat uprchlíky, ukázal výzkum

Silný protiuprchlický postoj české společnosti není jenom pouhým zdáním. Nejnovější výzkum Gallupova ústavu potvrzuje, že Češi patří k zemím, kterým přítomnost migrantů vadí nejvíce. Česko přitom poskytlo azyl jen zlomku v současnosti přicházejících uprchlíků.

Na žebříčku zemí tolerantních k imigrantům se Česko umístilo na 131. pozici z celkových 138. Ještě více nesouhlasí s imigrací Lotyšové, Izraelci, Slováci, Srbové, Maďaři, Černohorci a Makedonci, kteří se umístili na posledním místě a jsou dle Gallupova indexu tedy nejmíň tolerantní zemí, co se týče přistěhovalců na světě.

Přátelští k imigrantům jsou naopak obyvatelé Islandu, Nového Zélandu a Rwandy. Z evropských zemí jsou nejotevřenější Švédové. Výzkum také ukázal, že pozitivně se staví k imigraci obecně lidé s vyšším vzděláním a ti, kteří bydlí ve větších městech. Tolerance také klesá s věkem. Čím mladší byli respondenti, tím více jim nevadila přítomnost přistěhovalců.

Gallupův index dlouhodobě zkoumá, jak přátelští jsou obyvatelé jednotlivých zemí k přistěhovalcům. Účastníci výzkumu postupně odpovídají na tři otázky. Co si myslí o imigrantech ve svojí zemi, zda by chtěli mít za souseda cizince a jaký by měli názor na to, kdyby si jejich příbuzný vzal imigranta. Pokud dotazovaný všechny situace označí za dobré, získává devět bodů. Za každou souhlasnou odpověď jsou tři body, za nesouhlas nula bodů a za výrok, že záleží na konkrétní situaci, si respondent připíše bod. Body všech oslovených z jedné země se pak zprůměrují.

Nejtolerantnější země by tak dosahovaly devíti bodů, nejméně otevřené státy by klesaly k nule. Island, který obsadil první příčku, dosahuje v Gallupově indexu 8,26 bodů. Česko na chvostu seznamu má 2,26 bodu a nejméně tolerantní Makedonie 1,47. Celosvětový průměr pak vypovídá o tom, že 54 % lidí na světě imigranti v jejich zemi nevadí. Jen 44 % z nich by ale překouslo manželství svého příbuzného s přistěhovalcem.

Na posledních deseti místech se nacházejí nejčastěji postkomunistické země. Podle autorů indexu je to také proto, že zdejší jsou více podezíraví vůči cizincům obecně, proto nejsou otevření ani imigraci. Pomocnou ruku by nepodali ani uprchlíkům hledajícím azyl. V dalším průzkumu 56 % Čechů odpovědělo, že země by neměla přijmout ani jednoho syrského uprchlíka. Totéž si myslí i 70 % Maďarů a 61 % Slováků.

V Česku v roce 2016 požádalo o azyl dle údajů Ministerstva vnitra ČR 77 Syřanů, z toho 41 žen a 22 dětí. Dle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UHCRN) mezi dubnem 2011 až červnem 2017 požádalo o azyl celkově v Evropě 983 876 Syřanů. Většina z nich v Německu a Švédsku. 481 jich zamířilo do Česka.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1