Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko bude předsedat Výborů ministrů Rady Evropy. Dohlíží na dodržování lidských práv

Česko bude předsedat Výborů ministrů Rady Evropy. Dohlíží na dodržování lidských práv

Česká republika se dnes ujme předsednictví Výboru ministrů Rady Evropy. V čele výkonného orgánu instituce, která dohlíží na dodržování lidských práv, bude Česko půl roku. Předsednictví od kyperského ministra zahraničí převezme na zasedání ministerského výboru v Nikósii šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.

Zasedání se zúčastní představitelé 47 členských zemí Rady Evropy. Z ministrů zahraničí potvrdili účast Rus Sergej Lavrov, šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák nebo maďarský ministr Péter Szijjártó. 

České priority pro šestiměsíční předsednictví zahrnují posílení ochrany zranitelných skupin lidí, debatu o dodržování rozsudků Evropského soudu pro lidská práva nebo důraz na rozvoj občanské společnosti a podporu demokracie.

Zaorálek na konci dubna hovořil o českém předsednictví v Praze s generálním tajemníkem Rady Evropy Thorbjörnem Jaglandem. Uvedl tehdy, že možnost vést Výbor ministrů je pro Českou republiku pocta. Ocenil také, že Rada Evropy byla jednou z institucí, která přispěla k obnově demokratického politického systému v Československu po sametové revoluci. Formální ukončení a předání rotujícího předsednictví Dánsku se odehraje 15. listopadu ve Štrasburku.

Rada Evropy vznikla v roce 1949 a je založena na mezivládní spolupráci 47 zemí. Zabývá se ochranou lidských práv, usiluje o posilování demokracie a principů právního státu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1