Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko jako terč: Aktivita ruských a čínských špionů roste. Tohle všechno BIS zachytila

Česko jako terč: Aktivita ruských a čínských špionů roste. Tohle všechno BIS zachytila

V Česku v loňském roce vzrostla role a intenzita aktivit ruských tajných služeb, které získávaly hlavně citlivé informace z politické oblasti. Země také byla zasažena operacemi, které byly součástí kampaně proti cílům, jako jsou Ukrajina, EU či NATO. Operace proti českým zájmům a bezpečnosti zvýšila také čínská špionáž. Jejím hlavním zájmem byla eliminace tibetské otázky a narušení česko-tchajwanských vztahů. Ve výroční zprávě za rok 2016 to dnes uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS).

BIS měla podle svého ředitele Michala Koudelky aktivity cizích mocností pod kontrolou a řadu aktivit cizích zpravodajců se jí podařilo eliminovat.

Při sbírání zpravodajských informací dominovala ruským zájmům politická rozvědka. Ruské tajné služby v zemi dlouhodobě mají kvalitní síť kontaktů, které dál rozvíjejí. Češi ve velkém rozsahu vyzrazují podle tuzemské kontrarozvědky citlivé interní informace z organizací a firem, ve kterých pracují. Nejedná se sice o utajované skutečnosti, ale jejich charakter a rozsah způsoboval ČR větší škody než vyzrazení informace utajované, uvedla BIS.

V roce 2015 se BIS v souvislosti s ruskými tajnými službami zmiňovala hlavně o tom, že vedly zejména informační válku související s ukrajinskou a syrskou krizí a vyvíjely úsilí dostat se k dotacím prostřednictvím nastrčených osob. Rusko se tehdy snažilo oslabit informační potenciál země utajenou infiltrací do českých médií a internetu nebo masivní produkcí propagandy a dezinformací.

V loňském roce hybridní kampaň pokračovala, i když Česko nebylo jejím hlavním cílem. Podle tajné služby bylo zasaženo operacemi, které byly součástí kampaně proti jiným cílům, například proti Ukrajině, NATO a EU.

Nejvýznamnějším zdrojem rizika je podle zpravodajců nevědomý kontakt s ruským diplomatickým personálem. Značná část ruských zpravodajských důstojníků totiž dlouhodobě působí pod diplomatickým krytím ruské mise.

Podle kontrarozvědky loni také pokračoval trend, kdy čeští občané cestovali z Ruska do separatistických oblastí Ukrajiny, jako jsou Donbas nebo Krym. „Při těchto cestách čeští občané využívají, byť třeba nevědomě, skrytou asistenci ruských tajných služeb,“ dodala BIS. Uvedla také, že ruské zpravodajské služby v Česku koordinovaly a financovaly aktivity nevládních organizací, které zpochybňovaly svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.

Podle BIS se v loňském roce výrazně nezměnily počty čínských špionů v ČR. Zvýšily se však počty zpravodajců cestujících do Česka v rámci čínských oficiálních delegací. Kontrarozvědka tvrdí, že se zejména zvýšil počet, agresivita a intenzita čínských zpravodajských operací proti českým cílům a zájmům, ke kterým čínská špionáž využívala spolupráci s krajany žijícími v ČR. „Čínskou prioritou již nebylo rozšiřování a prohlubování vlivové infiltrace české politiky a složek české státní moci (byť i tyto aktivity pokračovaly), nýbrž využití těchto kapacit ve prospěch čínských vnitro a zahraničně-politických zájmů,“ uvedla BIS.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1