Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko má za sebou mrazivou noc. Na Kvildě bylo minus 23 stupňů, v Praze počasí zastavilo přívoz

Česko má za sebou mrazivou noc. Na Kvildě bylo minus 23 stupňů, v Praze počasí zastavilo přívoz

Česko se probudilo do mrazivého rána. Na šumavské Jezerní slati naměřili v noci meteorologové minus 22,8 stupně Celsia. Teplotní rekordy byly překonány na 12 ze 148 stanic, které měří alespoň 30 let. Nejchladněji bylo v jižních Čechách a na Vysočině. ČTK to řekl Štefan Handžák z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Kvůli zamrzlé Berounce je mimo provoz přívoz v pražské Troji, který nahrazuje zřícenou lávku.

Vůbec nejnižší teplotu v noci teploměr ukázal na šumavské stanici Kvilda - Perla, které se také říká Jezerní slať. Naměřených minus 22,8 stupně Celsia ale nepřekonalo rekord minus 26,5 stupně z roku 1987. V Králíkách na Orlickoústecku v noci bylo minus 22,6 stupně, tamní stanice ale nefunguje ani deset let.

Rekord tak padl třeba na krkonošské Labské boudě, kde minus 20,6 stupně Celsia z uplynulé noci překonalo dosavadní minimum minus 19,2 stupně z roku 1986. Dosud nejnižší naměřenou teplotou pro 26. únor je také minus 20,2 stupně na beskydské Lysé hoře nebo minus 19,5 stupně v krkonošské Peci pod Sněžkou.

V porovnání krajů bylo nejchladněji v jižních Čechách a na Vysočině, kde se průměrná teplota v noci dostala k minus 16 až 17 stupňům Celsia, uvedl Handžák.

Mrazivé by měly být podle předpovědi také další noci. Nejchladnější se očekává noc na čtvrtek, během které by teploty mohly ojediněle klesnout k minus 21 stupňům Celsia.

Zamrzlá Berounka zastavila přívoz

Přívoz spojující pražský Císařský ostrov a Troju je znovu mimo provoz. Důvodem je nízký průtok ve Vltavě, který je způsoben zamrznutím Berounky. Přívoz dočasně nahrazuje lávku, která se zřítila na začátku prosince.

Problémy dnes mají v Praze také některé vlakové spoje. Porucha trakčního vedení komplikuje provoz mezi Libní a Holešovicemi, několik vlaků bylo odřeknuto v úseku mezi hlavním nádražím a Holešovicemi. Jiné spoje nabírají zpoždění.

Provoz přívozu zajišťuje společnost Pražská paroplavba. Loď vyplula na Vltavu poprvé loni 23. prosince ráno. V pracovní dny je v provozu od 07:00 do 19:00, o víkendech od 08:00 do 19:00. Interval je ve špičkách pracovních dnů deset minut. Na loď se vejde téměř 30 cestujících. Fungování přívozu už několikrát přerušila velká voda.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1