Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko-slovenské bratrství v číslech: Slováků je v ČR přes sto tisíc, opačným směrem míří jen zlomek lidí

Česko-slovenské bratrství v číslech: Slováků je v ČR přes sto tisíc, opačným směrem míří jen zlomek lidí

O život v Česku stojí stále více Slováků a Slovenek. Za posledních deset let se jejich počet téměř zdvojnásobil. Na konci září v Česku trvale či přechodně pobývalo 110 700 lidí ze Slovenska. Slovensko si za svůj trvalý či dočasný domov vybralo mnohem méně Čechů a Češek. Letos v pololetí jich bylo zhruba 10 500. Tvořili tak něco přes desetinu cizinců v republice pod Tatrami. Vyplývá to z českých a slovenských statistik.

Lidé ze Slovenska jsou nejpočetnější skupinou cizinců v Česku. Představují také největší část zahraničních zaměstnanců. Na Slovensku jsou lidé z Česka naopak až na čtvrté příčce žebříčku pracovníků ze zahraničí. V pololetí jich v zemi mělo zaměstnání 4492, v září pak 4524. Tvořili tak desetinu zahraničních sil. V Česku na konci loňska podle zprávy ministerstva práce pracovalo na 161 600 Slováků a Slovenek. Představovali více než dvě pětiny zahraničních zaměstnanců.

Letos na konci září podle českého ministerstva vnitra pobývalo v Česku trvale 46 800 lidí ze Slovenska. Přechodný pobyt v ČR mělo 63 900 Slováků a Slovenek. Trvale žijí v Česku častěji ženy, přechodný pobyt má víc mužů. Lidí ze slovenské části někdejšího společného státu, kteří bydlí v Česku natrvalo, přibývá. Zatímco na konci roku 2007 jich ministerstvo vnitra evidovalo asi 24 400, letos na konci září je počet téměř dvojnásobný.

Řada Slováků a Slovenek stojí i o české občanství. Od roku 2001 do roku 2015 jich ho získalo 14 134. Nejvíc jich bylo v roce 2001, a to téměř 3600. Pak počet postupně klesal až na 150 v roce 2015. Výjimkou byl rok 2014 s 574 udělenými občanstvími. Od ledna 2014 totiž začala platit novela, která umožnila mít státní občanství dvě. Cizincům druhé generace k získání stačí navíc jen prohlášení.

Lidé se slovenským původem zastávají v Česku významné posty. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš po vyhraných sněmovních volbách nyní sestavuje novou vládu a prezident Miloš Zeman se ho chystá jmenovat premiérem. Slovenské kořeny má také třeba primátorka Prahy Adriana Krnáčová (také z hnutí ANO). Na Slovensku je řada českých manažerů či sportovců. Češi působí třeba ve vedení energetických firem, v nichž má podíl skupina Energetický a průmyslový holding (EPH). V roce 2015 se členem představenstva plynárenského podniku Eustream stal bývalý český expremiér Mirek Topolánek, který předtím působil ve slovenské firmě Nafta. Poté, co teď oznámil svou kandidaturu na českého prezidenta, podle EPH výkon svých funkcí v holdingu pozastavil.

Česká hokejová enkláva je v týmu KHL Slovan Bratislava, který donedávna trénoval Miloš Říha. Další zkušený hokejový kouč Antonín Stavjaňa se letos v říjnu vrátil do Nitry, se kterou loni získal mistrovský titul. Čeští hráči nechybějí ani v klubech slovenské nejvyšší hokejové či fotbalové soutěže. Trenérem slovenské fotbalové jednadvacítky je Pavel Hapal.

Češi tvoří na pětimilionovém Slovensku pátou největší národnostní menšinu. K české národnosti se při posledním sčítání lidu v roce 2011 přihlásilo 30 367 osob. Za deset let to ale znamenalo pokles o téměř třetinu. V českém cenzu slovenskou národnost uvedlo 149 140 lidí. O desetiletí dříve jich bylo o 44 000 víc.

Slováci v Česku mají své zastoupení ve vládní radě pro národnostní menšiny. Česká vláda a ministerstva podporují dotacemi činnost slovenských spolků, jejich akce i vzdělávání ve slovenštině. Podle výroční zprávy o situaci menšin se vztahy v komunitě ale v roce 2013 vyhrotily a dál se zhoršují, a to kvůli Slovenskému domu v Praze. Ten připadl Slovensko-českému klubu. Některé spolky to vnímaly jako nerovnost a nespravedlivou podporu jediné organizace.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744