Český autoland na rozcestí. Revoluce v dopravě otřese tuzemským průmyslem | info.cz

Články odjinud

Český autoland na rozcestí. Revoluce v dopravě otřese tuzemským průmyslem

EXPORT.CZ | Český export je extrémně závislý na automobilovém průmyslu. Sláva tuzemského strojírenského průmyslu je v některých oborech spíše vzpomínkou na minulost, toto tradiční odvětví se udržuje při životě mimo jiné díky výrobě dopravních prostředků. A nyní přichází revoluce – nástup elektromobility, alternativních pohonů, digitalizace aut i celé okolní dopravní infrastruktury, postupný rozvoj autonomního řízení. Kritici tvrdí, že česká průmyslová „montovna“ není na takovou budoucnost připravena.

Ve skutečnosti Česko typickou montovnou není, tato kritika stavu tuzemské ekonomiky je velmi nepřesná. Tuzemské automobilky těží z rozsáhlého řetězce stovek českých subdodavatelů, tyto firmy vyrábějí mnoho dílů na vysoké technologické úrovni. Často je také vyvážejí do zahraničí. Problém je v něčem jiném – velká část firem spolehlivě plní roli dílčího dodavatele, ale z jejich výrobních provozů nevyjíždějí finální výrobky, takže velkou část ziskové marže mnohdy inkasuje zahraniční odběratel, na němž bývá zdejší menší či střední podnik příliš závislý.

A navíc se ukazuje, že výrobky, které Česko produkuje, už nemusí být do budoucna zapotřebí. Konstrukce elektromobilu je podstatně jednodušší než auta se spalovacím motorem. V autě na elektrický pohon je mnohem méně dílů, které si už navíc zahraniční firmy nebudou v takové míře objednávat v jiných zemích. Roboti je mohou stejně kvalitně a za stejnou cenu vyrobit na jejich domácích trzích.

Končí doba plechová

Automobil se navíc postupně stává nedílnou součástí internetové ekonomiky, bude komunikovat s řidiči a pasažéry, dalšími vozidly a okolní chytrou infrastrukturou. „Bylo by chybou si myslet, že nám tu zůstane výroba takových typicky hardwarových, plechových nebo podobných dílů,“ říká Jaroslav Machan, člen vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, který se sám zabývá aplikovaným výzkumem na Českém vysokém učení technickém a ve Škodě Auto. Ve vládní radě má na starosti rozvoj automobilového průmyslu včetně elektromobility, autonomního řízení a digitalizace. Podle Machana je důležité, aby byl český průmysl úspěšný hlavně v oblasti softwaru, řídicích jednotek, řídicích algoritmů a optimalizace systémů.

Proměna automobilového průmyslu a výroby dopravních prostředků nebude okamžitá. Už dnes se rozvíjejí nové obory, velká část inovací se týká elektroniky a trend digitalizace znamená, že do automobilového odvětví vstupují zcela noví hráči – technologické, softwarové firmy.

„Nebude to tak, že někdo najednou vyhlásí – mám plně autonomní auto. Takové tady ještě dlouho nebude,“ upozorňuje Jaroslav Machan. Výrobci budou částečně automatizovaná vozidla postupně vybavovat dalšími prvky. Mezi ty, jež už dnes používá Škoda Auto, patří například adaptivní tempomat, který přibrzďuje a přidává rychlost podle vzdálenosti od dalšího auta. Nebo Lane Assist – systém pro udržování vozu v jízdním pruhu.

Pochybná elektromobilita?

Elektromobilita a další trendy jsou velkou výzvou také pro český elektrotechnický průmysl. Pochybnosti, jestli je Česko na budoucí vývoj připraveno, se týkají i tohoto odvětví.

Zda je elektromobilita tím nejlepším řešením pro automobilovou dopravu, bude dál vyvolávat oprávněné spory. Michal Mika, který působí v představenstvu tuzemské Elektrotechnické asociace, ale upozorňuje, že podobné spory nemusí být příliš relevantní. U zavádění nových technologií je totiž klíčové to, jak se k němu postaví velcí světoví hráči. A v případě elektromobility, která získala – ať už oprávněně či neoprávněně – pověst technologie šetrné vůči životnímu prostředí, už důležitá rozhodnutí padla. „Ve světě se ji rozhodli podpořit politici, byznysmeni i bankéři,“ zdůrazňuje Michal Mika.

Příkladem může být čínský projekt Nové hedvábné stezky (Belt&Road). Číňané počítají s výstavbou stovek tisíc dobíjecích stanic pro elektromobily podél silnic a dálnic, které se mají stát součástí tohoto projektu.

Michal Mika má k tématu rozvoje elektromobility blízko i jako jednatel společnosti Logarex Smart Metering a delší dobu upozorňuje, že Češi by měli vzít tento vývoj jako realitu a zaměřit se na příležitosti, které nový trend přináší. Na druhé straně nevylučuje, že časem by se mohl více prosadit další trend a baterie v autech více nahrazovat vodíkový pohon.

Už dnes je pozdě

Zdá se, že česká vláda i zdejší automobilový průmysl konečně vzaly elektromobilitu vážně, otázkou je, zda už není pozdě – alespoň z hlediska přípravy klíčových odvětví na novou realitu. „Myslím, že jsme s přípravami měli začít už před třemi lety,“ říká Michal Mika. Souhlasí s názorem, že elektromobilita je hrozbou pro tradiční dodavatele automobilového průmyslu – od výrobců převodovek, výfuků či dalších dílů až po slévárny. Nových příležitostí se nicméně mohl chopit tuzemský elektrotechnický průmysl – výrobci elektromotorů, baterií nebo dobíjecích stanic. Čas ukáže, které z těchto šancí české firmy propásly a v čem se naopak nového trendu chytly.

Michal Mika poukazuje na skutečnost, že Česko stále čeká na certifikaci elektroměrů pro rychlodobíjecí stanice – tedy takových, které už samy mění střídavý proud na stejnosměrný. Češi podle něj také zatím silně zaostávají za Němci v přípravě chytrých distribučních sítí – smart grids.

Docent Jaroslav Machan nabízí ještě jeden pohled na věc. Za rozhodující z hlediska budoucnosti českého průmyslu nepovažuje ani to, jestli se tady budou vyrábět nabíječky, elektromotory nebo elektrická výstroj. „Potřebujeme se dostat na excelentní úroveň řídicích jednotek, a ne tolik diskutovat o tom, jestli tu budeme mít rozvaděče, baterie a dráty. To je ta technologicky nejnižší úroveň,“ dodává.

Těžba nás nespasí

Jaroslav Machan také odmítá názory, že by nějakou velkou výhodu Česku přinesla těžba lithia pro výrobu baterií. S nadsázkou prohlašuje, že těžit kovy je pod úroveň excelentního státu, který by měl být především inovativní. „Na druhé straně je dobré mít přístup k surovinám. To, že tu máme zásoby lithia, je naší výhodou. Podívejte se na Číňany, kteří skupují surovinová ložiska v Africe,“ dodává.

Ani Jaroslav Machan si nemyslí, že by jednoznačná sázka na elektromobilitu byla správná. Budoucnost může být také ve vodíkových pohonech, syntetických palivech, nebo „se může objevit i něco dalšího, neočekávaného“. Velký přínos elektromobility ale podle docenta Machana spočívá v tom, že podnítila další výzkum v automobilovém průmyslu. Tento výzkum směřuje k lehčím, autonomním a elektrifikovaným vozidlům. Elektromobilita nepřímo rozvinula systémy optimalizace řízení i hmotnosti.

Rizik pro český průmysl je tu dost, docent Machan ale mluví hlavně o příležitostech. „Celkově se změní typ výroby, je třeba počítat s tím, že tu budou jiné profese,“ zdůrazňuje. Lidé se uvolní od rutinních prací a bude daleko větší zájem o vzdělané a erudované pracovníky. „Musíme motivovat mladou generaci ke vzdělávání se, vytvářet podmínky pro vznik pracovišť, která produkují excelentní výstupy, a upevňovat vazby mezi akademickou a aplikační, průmyslovou sférou,“ dodává člen vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Budoucnost automobilového průmyslu a výroby dopravních prostředků v Česku do značné míry závisí na tom, jak se tomuto odvětví podaří využít výsledků výzkumu vědců na tuzemských univerzitách nebo v dalších výzkumných organizacích. Už dnes se rodí zajímavé startupy. Příkladem je brněnská firma Roboauto, která pracuje na rozvoji technologií pro autonomní řízení. S řadou startupů spolupracuje společnost Škoda Auto DigiLab, jejímž cílem je „přinášet služby a řešení pro mobilitu budoucnosti“. Škoda Auto DigiLab působí také v Izraeli a v Číně, i tam se snaží vyhledávat zajímavé projekty a partnery.

Sdílení aut

Nejistoty, které přináší elektromobilita, se netýkají pouze průmyslu a tradičních dodavatelských řetězců, ale zasahují také do společenské oblasti. Není vyloučeno, že by elektromobilita mohla zvyšovat sociální napětí. Auta na elektrický pohon jsou zatím relativně drahá, pořizovat si je nejspíš budou – aspoň zpočátku – majitelé rodinných domů s fotovoltaickými panely na střechách. Ti budou momentální přebytky energie využívat právě k nabíjení elektroaut.

Ruku v ruce s elektromobilitou a dalšími převratnými změnami v dopravě jde ale také trend sdílení aut. Zvláště pro mladé lidi tak nebude nákup drahého vozidla podmínkou k tomu, aby i oni využívali výhod, které přinese moderní doprava v příštích desetiletích.

Český ekonomický diplomat Marino Radačič, který působí na generálním konzulátu v Los Angeles, připomíná, že součástí sdílené ekonomiky jsou i ridesharingové služby firem jako Uber nebo Lyft, které začaly proměňovat mnohá velká americká města. „Sdílené jízdy sice rozvrátily americké taxislužby, ale statisícům řidičů umožnily získat překlenovací pracovní místa či přivýdělek. A pro třetinu Američanů, která je využívá, přinesly rychlou a pohodlnou přepravu za cenu blízkou jízdence na městskou hromadnou dopravu,“ píše pro Moderní ekonomickou diplomacii (MED) Marino Radačič.

Boom hromadné dopravy

Nové trendy se týkají také hromadné dopravy, která by v ideálním případě měla poskytovat cestujícím čím dál větší komfort. To je důležité také z hlediska sociální soudržnosti. A velké příležitosti se zde rodí také pro český strojírenský průmysl, který své know-how v oblasti výroby dopravních prostředků rozhodně neztratil.

„Význam hromadné dopravy poroste. Čeká nás další obrovský boom měst, podle některých studií se má počet obyvatel velkých měst do roku 2050 zdvojnásobit,“ řekl v rozhovoru pro MED výkonný šéf Škody Transportation Petr Brzezina. Plzeňský výrobce se zaměřuje na ekologické dopravní prostředky a také založil dceřinou firmu Škoda Digital, která se zabývá vývojem nejmodernějších digitálních technologií – včetně těch, které umožňují preventivní údržbu nebo například napojení na městské informační sítě.

Také v případě kolejových vozidel, které Škoda Transportation vyrábí, je velkým tématem autonomní řízení. „To už je zvládnutá technologie,“ poznamenává Petr Brzezina. „Je možné ji využít v metru, které se pohybuje v uzavřeném dopravním systému, zatím ale není možné na kolejích provozovat autonomní tramvaj nebo vlak.“

U automobilové i kolejové dopravy platí, že z technického hlediska už autonomní řízení vozidel žádnou sci-fi není. Dopravní „revolucionáři“ si pravděpodobně vylámou více zubů na prosazování potřebných legislativních pravidel a přesvědčování veřejnosti, aby dala „roboautům“ šanci.

Článek vychází v novém čísle časopisu Moderní ekonomická diplomacie.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud