Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští diplomaté asistují exprezidentu Klausovi při cestách do ciziny. Povinně i za krajní pravicí

Čeští diplomaté asistují exprezidentu Klausovi při cestách do ciziny. Povinně i za krajní pravicí

Bývalý český prezident Václav Klaus má své věrné publikum i u krajně pravicových kruhů v sousedních státech. Blízko má zejména k rakouské straně Svobodných a k Alternativě pro Německo, jejíž mítinky pravidelně navštěvuje. Při těchto jeho cestách mu asistují čeští diplomaté, někdy i přímo velvyslanci. Jak se Klausovy soukromé cesty slučují s českou zahraniční politikou? Po tom pátrá článek serveru HlídacíPes.org.

Je 5. září 2017. Alternativa pro Německo ještě neví, že za necelé tři týdny poprvé pronikne do Bundestagu a v parlamentních volbách získá 13 procent hlasů. Je třeba zmobilizovat všechny síly – i v Cottbusu, na východě země. K tomu se hodí nějaké známé jméno, které oživí stranický mítink. Václav Klaus je ten pravý.

Z Česka to není daleko a exprezident sousední země navíc AfD podporuje dlouhodobě (jen v létě vystoupil na dvou mítincích strany). I do Cottbusu Klaus přijel. V sále s příznivci AfD sklidil podle webu a facebookových stránek Alternativy pro Německo ovace vestoje a bouřlivý potlesk.

Kromě exprezidenta ale na akci dorazil i velvyslanec České republiky v Berlíně Tomáš Podivínský. I jeho účastí se AfD pochlubila na svých stránkách.

Klaus mit uns

Sám Podivínský na tom, že jako aktivní diplomat doprovázel bývalého prezidenta, nic zvláštního nevidí. „Jakýkoli velvyslanec či jiný diplomat je úředník, není politik. Pokud doprovází jinou osobu na jakékoli akci a na ní sám aktivně nevystupuje (se zdravicí, s projevem, v pódiové diskusi či podobně), tak je přítomnost takového diplomata vnímána vždy jako formální a úřední,“ odepsal ambasador na otázku HlídacíPes.org.

„Standardně doprovázíme naše politiky na různé akce, i na akce politických stran napříč politickým spektrem nebo i aktivně navštěvujeme představitele těchto stran. Je to standardní součást naší práce a nenapadá mě opravdu jediná věc, jak by taková komunikace mohla komukoli jakkoli uškodit,“ dodal Podivínský k otázce, zda je účast zástupců českého státu na akcích německé krajní pravice žádoucí.

Podle velvyslance i podle ministerstva zahraničí diplomatický protokol velí chovat se ke všem státním představitelům, ať již v aktivní službě, mimo službu či na penzi, zdvořile a uctivě a zajistit jim maximální péči.

„Takovou osobu doprovází velvyslanec či jiný diplomatický pracovník z příslušného zastupitelského úřadu dle aktuálních možností. Hlavním důvodem je zajištění bezpečnosti takovéto osoby a dále bezproblémový průběh konkrétní návštěvy v cizí zemi,“ odepsal na dotaz redakce tiskový odbor ministerstva zahraničí.

Václava Klause tedy při jeho cestách po Německu (včetně návštěv akcí AfD) doprovází buď velvyslanec nebo jiní diplomatičtí pracovníci z berlínské ambasády.

HlídacíPes.org se v Institutu Václava Klause zajímal o to, zda exprezident účast velvyslance na svých cestách aktivně vyžaduje. Na otázky ale institut neodpověděl.

Gauck taky nejezdí za Tomiem

Jak ale HlídacíPes.org zjistil z diplomatických zdrojů, diplomaté (nejen) v Berlíně Klausovy cesty po mítincích AfD vnímají jako problém.

„Srovnatelné by bylo, kdyby exprezident některé ze sousedních zemí jezdil do Česka podporovat před volbami třeba Tomia Okamuru,“ říká pod příslibem anonymity seniorní český diplomat.

Klaus ale zjevně nechce přijít o podporu německého publika, a tak se AfD drží i poté, co strana udělala velký úkrok doprava ke xenofobii i neonacismu. Je tedy jiná, než když jí Klaus po jejím vzniku v roce 2013 poprvé slíbil podporu.

Řada nově zvolených poslanců AfD má také poněkud „problematický“ životopis, pokud jde o jejich náklonnost k extremismu.

Německá média přinesla před volbami řadu profilů kandidátů i zvolených poslanců Alternativy pro Německo. Jsou mezi nimi lidé, kteří mají blízko ke krajně pravicovým buršáckým spolkům, hnutí Identitářů, antiislámské Pegidě nebo se vyjadřovali otevřeně homofobně, xenofobně či antisemitsky.

Svobodně k neonacismu

Podobné typy politiků sdružuje i rakouská strana Svobodných (FPÖ). Ta na rozdíl od AfD už dlouho patří do trojice nejsilnějších politických sil v Rakousku.

V říjnových parlamentních volbách skončila třetí a má na dosah vládní angažmá. Také ke Svobodným má Václav Klaus blízko.

Loni před opakovaným druhým kolem prezidentských voleb podpořil kandidáta Svobodných na post rakouského prezidenta Norberta Hofera (stejně jako prezident Miloš Zeman) a řekl, že jeho názory se těm Hoferovým velmi podobají.

Vyrazil kvůli tomu přímo do Vídně, kde představil německou verzi své knihy o migraci, a kde měli projev kromě něj i zmiňovaný Norbert Hofer a šéf Svobodných H.C. Strache. Exprezidenta tam doprovázel i tehdejší český velvyslanec ve Vídni Jan Sechter.

Dobré vztahy s každým

Ani Sechter v tom ale nevidí problém. Byl to prý protokolární doprovod. „Podle mého názoru je správné poskytnout podporu bývalé hlavě státu, která je v sousedních zemích veřejně známá a udržuje kontakty s představiteli napříč politickým spektrem. Podporu jeho návštěvy nelze interpretovat tak, že škodí české diplomacii,“ říká dnes Sechter pro HlídacíPes.org.

Během jeho působení v Rakousku v letech 2013-2017 se prý Klaus nezúčastnil žádné akce pořádané přímo FPÖ. Zmiňovanou debatu, kde exprezident v roce 2016 vystoupil, ale spolupořádaly Vzdělávací institut FPÖ a Liberální klub, který je straně dlouhodobě blízký.

Proč by kontakty se Svobodnými mohly být vnímány jako kontroverzní? Řada politiků a funkcionářů strany Svobodných má na kontě rasistické, antisemitské nebo neonacistické výroky.

V srpnové zprávě to potvrdil Mauthausenský výbor v Rakousku. Od té doby přibylo devět dalších „hříchů“ FPÖ (jeden z komunálních politiků strany požadoval například na Facebooku znovuotevřít koncentrační tábor v Mauthausenu a chtěl tam poslat exprezidenta Heinze Fischera).

Stejně jako u AfD je ale i u Svobodných Václav Klaus vítaným hostem. A zatím může počítat i s kompletním diplomatickým servisem.

Text vyšel na serveru HlídacíPes.org, zveřejňujeme ho v plném rozsahu se svolením redakce

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1