ČEZ: Výroba zelené energie stoupá, máme pestré potrfolio ekologických elektráren | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ČEZ: Výroba zelené energie stoupá, máme pestré potrfolio ekologických elektráren

ČEZ: Výroba zelené energie stoupá, máme pestré potrfolio ekologických elektráren

Výroba takzvané zelené elektřiny v ČR vyrobené z obnovitelných zdrojů stoupla za posledních sto let 125krát, což je více než u ostatních zdrojů. ČTK to dnes řekl mluvčí společnosti ČEZ Martin Schreier. V době vzniku republiky v roce 1918 podle něj disponovalo Československo jako průmyslový pilíř bývalé monarchie v podstatě jediným typem obnovitelného zdroje, a to vodními elektrárnami.

Mluvčí uvedl, že tyto zdroje tehdy celkem vyráběly 85 gigawatthodin (GWh) ročně a podílely se tak na celkové produkci elektřiny z 7,7 procenta. „Po sto letech nacházíme na území ČR pestré portfolio ekologických elektráren, které loni vyprodukovaly 10.674 GWh. Znamená to 12procentní podíl na celkové tuzemské výrobě elektřiny,“ podotkl mluvčí.

Ředitel divize nová energetika a distribuce ČEZ Tomáš Pleskač doplnil, že československá energetika měla v roce 1918 ve srovnání s dneškem rozdrobenou strukturu výrobních zdrojů a logicky nesrovnatelně nižší úroveň produkce i spotřeby.

„Paleta obnovitelných zdrojů nebyla zdaleka tak pestrá jako dnes, už tehdy hrály ale významnou úlohu. V roce 1930 existovalo dnes stěží uvěřitelných 14.000 vodních elektráren - ve srovnání se současnými 1600 v ČR - a jimi vyprodukovaná elektřina se takřka vždy spotřebovala v místě výroby,“ dodal Pleskač.

Ambiciózní plány na výrazné posílení a centralizaci hydroenergetiky se v meziválečném období podle ČEZ podařilo naplnit jen zčásti, přesto vodní zdroje dokázaly v předválečném roce 1938 vyrobit už 600 GWh elektřiny a posunout se k 14,8procentnímu podílu na celkové produkci. Významným impulsem pro výrobu elektřiny z vody se stala socialistická industrializace, která mimo přinesla dotažení předválečných plánů v hydroenergetice, uvedla firma.

V českých zemích měla prioritu především výstavba takzvané vltavské kaskády, podstatně naopak klesl počet malých vodních elektráren. „Elektrárna Orlík, největší tuzemská akumulační elektrárna, dodala dosud do sítě více než 19 terawatthodin (TWh) elektřiny, tj. ekvivalent pokrytí aktuální spotřeby všech českých domácností po dobu dvou let,“ uvedl ředitel divize výroba ČEZ Ladislav Štěpánek.

Schreier poznamenal, že pestřejší zabarvení dostala mapa obnovitelných zdrojů v České republice až od devadesátých let 20. století, ve zrychlenější podobě v první dekádě 21. století. „S rozvojem nových technologií si cestu do rukou malovýrobců našly nejprve větrné elektrárny, u nichž stonásobný růst od roku 2003 dospěl zatím k instalovanému výkonu 311 megawattů (MW). Následovaly zhruba od roku 2008 fotovoltaické instalace - s šestisetnásobkem instalovaného výkonu, který čítá 2130 MW. Se zázemím zejména v zemědělském sektoru vzrostl mezi lety 2008 až 2013 desetinásobně na asi 330 MW také instalovaný výkon v zařízeních na využití bioplynu,“ dodal mluvčí. Postupně podle něj roste například i výroba z biomasy.

Už dříve ČEZ uvedl, že hrubá roční spotřeba elektřiny v ČR od roku 1918 do roku 2018 stoupla z jedné na téměř 74 TWh. Celkový výkon elektráren na území dnešní České republiky stoupl za stejnou dobu let 28krát, výroba vzrostla 80krát.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.