Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chceme miliardu na platy řidičů, vzkazují kraje vládě. Snaží se tak zabránit stávkám

Chceme miliardu na platy řidičů, vzkazují kraje vládě. Snaží se tak zabránit stávkám

Vláda by měla přispět jednu miliardu korun na mzdy řidičů linkových autobusů. Po dnešním jednání rady Asociace krajů to novinářům řekla její předsedkyně a karlovarská hejtmanka Jana Vildumetzová (ANO). Hejtmani chtějí o jejich požadavku s vládou, která se rozhodla, že navýší mzdy řidičů s platností od počátku letošního roku, ještě jednat. Věří, že kabinet premiéra Sobotky rozhodne v nejbližší době. 

„Kraje požadují finanční prostředky na navýšení mezd řidičů, a je nám jedno, jakou formou,“ prohlásila Vildumetzová. Podle ní to může být buď účelová dotace do krajských rozpočtů, nebo prostřednictvím programu Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic 2. a 3. tříd. Uvedla to v souvislosti s rozhodnutím dopravních odborů o stávce především ve čtyřech krajích, kde je situace nejproblematičtější. Jsou jimi Vysočina a Ústecký, Pardubický a Jihomoravský kraj.

Hejtmanka připomněla, že peníze v lednu přislíbil vyčlenit pro kraje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vláda však o měsíc později odmítla kompromisní návrh krajů, aby navýšila o jednu na čtyři miliardy korun finance na opravy krajských komunikací, čímž by se krajům kompenzovaly náklady vzniklé navýšením mezd. Právě tyto peníze na opravy chtěly kraje podle Vildumetzové převést částečně na mzdy.

Vildumetzová řekla, že ministr dopravy Dan Ťok chtěl se souhlasem ministra financí Andreje Babiše (oba ANO) na mzdy uvolnit z rozpočtové rezervy 1,5 miliardy korun. „Proto je pro nás nepochopitelné, že vláda tento materiál neschválila a na opravy silnic uvolnila pouze tři miliardy korun.“

Hejtmanka připustila, že kraje mají z vlastních zdrojů vyčleněny příspěvky dopravcům zajišťujícím dopravní obslužnost v regionech; chtějí si ale dodatky ke smlouvám pojistit, že peníze půjdou na mzdy. „Skoro všechny kraje jsou před podpisy těch jednotlivých dodatků,“ uvedla. Tyto dodatky musejí být v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, aby nemohly být napadeny neúspěšnými žadateli o zajištění veřejné dopravy v regionech, poznamenala.

Vildumetzová také uvedla, že ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje návrh, kterým se mají od července zvýšit mzdy nejhůře placeným sociálním či kulturním pracovníkům o pět a devět procent. Hejtmani mají za to, že i toto navýšení, které by mělo podle krajů představovat náklady 1,64 miliardy korun, by vláda měla krajům proplatit, dodala hejtmanka.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1