Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chřipce zatím podlehlo 225 lidí. Epidemie je u konce

Chřipce zatím podlehlo 225 lidí. Epidemie je u konce

Na následky komplikací způsobených chřipkou v letošní sezoně v Česku zemřelo do minulého pátku 225 lidí. Z toho 180 lidí bylo starších 60 let. Ostatní pacienti byli mladší. Jednomu pacientovi, který chřipce podlehl, nebylo ještě ani pět let. S vážným průběhem nemoci skončilo v nemocnici 644 lidí. Informoval o tom na svém webu Státní zdravotní ústav. Loni v nemocnicích skončilo přes 300 lidí a 114 jich zemřelo.

Minulý týden bylo v zemi 833 nemocných na 100.000 obyvatel, proti předchozímu týdnu tak počet lidí s akutní respirační nemocí klesl o 8,3 procenta. Hlavní hygienička Eva Gottvaldová už koncem března uvedla, že letošní epidemie chřipky je u konce, a podle aktuálních údajů zdravotního ústavu nemocnost dál klesá ve všech věkových skupinách s výjimkou skupiny nad 60 let.

Právě pro seniory a chronické pacienty s nemocemi jako cukrovka, obezita nebo onemocnění srdce je chřipka nejnebezpečnější. Úmrtí na chřipku a související zápal plic při epidemii je 435krát pravděpodobnější u nemocných s kombinací nemocí srdce a plic, 240krát vyšší u diabetu s kardiovaskulární nemocí, 120krát u plicních onemocnění a 52krát u samotných kardiovaskulárních chorob, jako je například infarkt, mozková mrtvice, angina pectoris nebo vysoký krevní tlak.

Epidemie chřipky letos začala počátkem února, což bylo oproti předchozímu roku asi o měsíc později.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1