Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Další komplikace při záměně embryí: Těhotná je jen jedna ze dvou žen. Děti si tak po porodu nevymění

Další komplikace při záměně embryí: Těhotná je jen jedna ze dvou žen. Děti si tak po porodu nevymění

Chyba brněnské kliniky Reprofit, která zaměnila při umělém oplodnění dvě embrya a aplikovala je dvěma ženám, bude pro oba páry ještě náročnější, než se zdálo při zveřejnění případu. Dva na sobě nezávislé zdroje deníku Blesku potvrdily, že obě ženy nakonec nejsou těhotné a embryo se dál vyvíjí jen u jedné z nich. Možný scénář toho, že by obě ženy plod té druhé odnosily, a pak si po porodu děti mohly vyměnit, je tedy nereálný.

Obě přišly v průběhu roku 2016 na kliniku Reprofit, aby se staly matkami. Obě podstoupily umělé oplodnění. Ale dítě, navíc cizí, nakonec ve svém lůně nosí jen jedna z nich. Blesk má tuto informaci potvrzenou ze dvou důvěryhodných zdrojů. Vedení kliniky se k tomu odmítlo vyjádřit. „Od začátku opakujeme, že takto intimní informace nemůžeme s ohledem na soukromí párů komentovat,“ řekl Blesku místopředseda zdravotnického holdingu Matěj Stejskal.

Právě potrat jednoho z embryí je jednou ze situací, při níž klinika mohla na jejich záměnu přijít. I v takovém případě se totiž u zárodku dá provést test DNA. Zařízení dříve uvedlo, že na omyl se přišlo při kontrole kvality.

Páry jsou teď v ještě složitější situaci, než kdyby otěhotněly obě ženy. Podle psychologa Karla Humhala se žena, které v děloze roste cizí plod dítěte, jen těžko vzdá možnosti ho porodit a o přerušení těhotenství nebude uvažovat. Nutné je totiž zohlednit to, že její otěhotnění s největší pravděpodobností provázely v minulosti problémy. Jinak by nebyla klientkou reprodukčního centra. „Pokud nemohla otěhotnět a je ráda, že otěhotněla, nepůjde na potrat,“ odhaduje pro Blesk Humhal.

Stejným extrémem jako přerušení těhotenství pro cizinku ale může být i jeho pokračování. Jestli se rozhodne dítě porodit, musí zvážit, co s ním bude dál. Tím, že ho přivede na svět, se podle českých zákonů automaticky stane jeho matkou. Biologické rodiče tedy může v podstatě „odříznout“.

Celý článek si můžete přečíst na Blesk.cz. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1