Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Další nahrávka, další problém pro Babiše. S novinářem Přibilem řešil živý policejní spis

Další nahrávka, další problém pro Babiše. S novinářem Přibilem řešil živý policejní spis

Na twitterovém účtu „Julia Šumana“ se objevila další tajná nahrávka šéfa hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše. Babiš na ní hovoří s novinářem Mf Dnes Markem Přibilem, který přišel o místo po zveřejnění předchozí nahrávky, o živých policejních spisech a namíření informací proti politickým konkurentům. Podobně jako při předchozích dvou nahrávkách trvá Babiš na tom, že se jedná o záměrnou kompromitaci. 

V říjnu loňského roku přišly Lidové noviny s informací, že někdejší šéf oddělení korupce na protikorupční policii Radek Holub zneužil svého postavení a na objednávku vyrobil falešný dokument o vyšetřování vlivného advokáta Karla Muzikáře, který se měl údajně dopustit trestného činu hospodářského charakteru. Podle Lidových novin bylo cílem „kompra“ poškodit Muzikáře před klienty.

Holuba odhalili detektivové ÚOOZ a při předávce kompromitujícího materiálu ho zadrželi. Policisté dle deníku zmapovali, že Holub jednal na pokyn soukromého detektiva a bývalého policisty Igora Gáboríka. Oba byli vyšetřováni, kauza dostala krycí název Beretta.

Přibil na uveřejněné nahrávce šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi říká, že se mu podařilo získat přepis výslechů z probíhajícího vyšetřování, seznamuje ho s jejich obsahem a následně mu materiály předává. Z nahrávky ale nevyplývá, že si je Babiš skutečně převzal.

V nahrávce zaznívají jména právníka Radka Pokorného či jméno bývalého náměstka inspekce ministerstva vnitra Dušana Brunclíka. Právě kvůli údajnému zapojení Radka Pokorného do kauzy Přibil hovoří o tom, že uveřejnění informací může poškodit ČSSD.

„Načasoval bych to před jejich sněm socanský a něco před volbama,“ reaguje Andrej Babiš. Přibil následně nabízí, že informace poskytne i jiným médiím – např. Právu, kde dříve pracoval – aby to nevypadalo jako cílená akce. „Záleží na tom, jak bych se dohodl s Frantou Nachtigallem,“ říká Přibil. František Nachtigall je ředitel rozvoje Mf Dnes.

Na závěr Přibil tvrdí, že dokumenty má od policistů či bývalých policistů a ti prý vyzvídají, jestli se může počítat s tím, že by se v budoucnu bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta stal ministrem. Babiš odvětil, že mu Šlachta vzkázal, že by chtěl být policejním prezidentem.

Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš v reakci na novou zveřejněnou nahrávku sdělil, že se stal obětí cílené provokace nastrčeného agenta. Podle něj vypouští sestříhané nahrávky, kde je ale i tak velmi pasivní. Babiš připomněl spekulace, podle nichž Marek Přibil, se kterým na nahrávkách hovoří a který pracoval pro MF Dnes, měl „kontakty na kmotry“. Nevyloučil ani vliv politických oponentů. Jde o likvidační kampaň zakrývající korupci na ministerstvu školství, uvedl Babiš v sms zprávě, kterou poslal ČTK.

„Evidentně jsem se stal obětí cílené provokace nastrčeného agenta, který mě měl kompromitovat,“ uvedl Babiš. Nyní podle něj onen agent vypouští na veřejnost sestříhané nahrávky. „Kde jsem ale i tak velmi pasivní. Každý, kdo si to poslechne, si musí všimnout, jak moc mi to vnucuje,“ dodal.

Dále připomíná, že podle některých zdrojů měl Přibil kontakty na kmotry. „Není ale vyloučeno, že v tom jsou i moji političtí oponenti. Je to kampaň, která má za cíl zakrýt korupci na ministerstvu školství a mě zlikvidovat,“ dodal Babiš.

Na twitterovém účtu „Julia Šumana“ byly již v minulém týdnu zveřejněny dvě Babišovy nahrávky. Na té první ministr financí hovoří vulgárně o svých kolezích z vlády. Na druhé mluví s redaktorem Mf Dnes Markem Přibilem. Probírá s ním kompromitující materiály na politické konkurenty.

Kdo je autorem nahrávek, není jasné. Podle novináře Janka Kroupy je mohl nechtěně do světa vypustit sám Marek Přibil, který je omylem prodal se svým notebookem. Nahrávky se objevují na twitterovém účtu  „Julia Šumana“. Jedná se o pseudonym, Šuman byl důstojník ze spisu agenta „Bureše“, kterou kdysi kvůli Babišovi založila někdejší Státní bezpečnost.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1