Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Debata o syrských sirotcích je plná nepřesností. V čem nemá Babiš a Šojdrová pravdu?

Debata o syrských sirotcích je plná nepřesností. V čem nemá Babiš a Šojdrová pravdu?

Kolem iniciativy lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové na přijetí několika desítek syrských dětí z uprchlických táborů a následné reakce premiéra Andreje Babiše se v posledních dnech rozproudila emočně zabarvená debata. Ve vyjádření politiků ale zaznívají nepřesnosti. Objevují se otázky, jak by celý proces mohl, nebo nemohl fungovat. Z azylového práva i českých zkušeností se přitom na většinu z nich dá odpovědět. 

Jednou z nepřesností, které se v debatě o možném přijetí 50 syrských dětských uprchlíků, objevují, je výraz „sirotci“. Přesnější by však byl o něco krkolomnější termín děti, případně mladiství bez doprovodu.

„Za prvé: v řízení o udělení mezinárodní ochrany by nemělo být relevantní, zda mají tyto děti rodiny, nebo ne. Za druhé se termín sirotci v tomto procesu nepoužívá. Používá se skutečně termín nezletilí bez doprovodu. Kritériem je, aby byl jejich věk pod osmnáct let,“ popisuje pro INFO.CZ právnička z Organizace pro pomoc uprchlíkům Hana Franková.

50 syrských sirotků - o co jde?
Česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) už před několika měsíci navrhla, aby v rámci solidarity se zeměmi, které mají problémy s příchodem migrantů na své území, Česko přijalo několik desítek dětí z tamních utečeneckých táborů. Podle političky by se mělo jednat o 50 syrských nedoprovázených dětí – sirotků, které se nyní nacházejí v uprchlických centrech v Evropě. Její iniciativa, o níž již dříve informovala vládu a minulý týden ji oficiálně představila v Senátu, vyvolala v médiích a na sociálních sítích emoční lavinu a vyjadřovali se k ní i další politici včetně premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten v rozhovoru pro deník Právo uvedl, že s přijetím syrských sirotků nesouhlasí a iniciativu europoslankyně razantně zamítl s tím, že se jedná o předvolební agitaci. I v důsledku kritiky, která se na něj za jeho slova sesypala, později svá slova mírnil a v pátek by se Šojdrovou měl o jejím návrhu hovořit.

Konkrétně by se mohlo v tomto případě jednat o uprchlíky, kteří dnes pobývají v uprchlických táborech v tzv. nárazníkových státech, především na řeckých ostrovech. Tam se aktuálně nacházejí děti ve věku 12-17 let a převážně (70 %) se jedná o chlapce. Jak popisují organizace jako UNHCR nebo Lékaři bez hranic, kapacity těchto míst jsou několikanásobně překročeny. 

Zpráva UNHCR z letošního srpna říká, že situace v tzv. hotspotech na řeckých ostrovech v Egejském moři je kritická. V hotspotu Moria, která má kapacitu 2 tisíce lidí, je momentálně 7 tisíc žadatelů o azyl – čtvrtinu z nich představují děti. V médiích (i českých) se už delší dobu píše o tom, že teenageři se kvůli podmínkám, v nichž v těchto táborech žijí, někdy i sebepoškozují, nebo se pokouší o sebevraždu.

Jak by proces přijímání vypadal?

Jedním z důvodů, proč premiér Babiš smetl iniciativu ze stolu, je připomínka, že plán lidovecké europoslankyně premiéra Babiše není dostatečně promyšlen a neříká, co by se s přijatými dětmi mělo dít. V rozhovoru pro INFO.CZ Šojdrová uvedla, že posuzování, zda by Česko mohlo konkrétní dítě přijmout, by mohlo probíhat jak v Řecku, tak v ČR.

V případě, že by se Česko rozhodlo skupinu dětí přijmout, nabízí se hned několik možných variant, jak by proces v praxi vypadal. Záleželo by na rozhodnutí tuzemských úřadů. Určité zkušenosti z minulosti už přitom mají.

„Když jsme v minulosti přijímali někoho formou ressetlementu (česky přesídlení – pozn.red.), tak se za českou stranu provedly předběžné rozhovory v uprchlickém táboře a tyto osoby ihned po přicestování dostaly mezinárodní ochranu. Ale dovedu si představit i ten model, kdy by sem osoby přijely a celé řízení by probíhalo až tady, zřejmě nějakou zrychlenou formou,“ popisuje Franková s tím, že principem ressetlementu je právě to, že status dostanou vybrané osoby zrychlenou formou a nemusí procházet celým azylovým řízením jako klasický žadatel o azyl, který by žádal až v Česku.

„Bylo by dobré, kdyby už v uprchlickém táboře probíhal orientační mechanismus, kdy by už tam byli mladí lidé připravováni na to, do jaké země půjdou a jak to tu bude vypadat. To už tak v minulosti bývalo,“ dodává právnička.

Jaká kritéria si může Česko stanovit?

Střet politiků se týkal také možného věku dětí a dalších kritérií, podle kterých by Česko mohlo případnou padesátičlennou skupinu dětí „vybírat“. Z pohledu azylového práva by ale nemělo hrát roli nic jiného než to, zda má člověk nárok na mezinárodní ochranu. „Nemělo by záležet na dalších faktorech: jestli je to výborný student nebo zda má oba rodiče, nebo jestli je mu sedm, či čtrnáct let,“ vysvětluje právnička.

V praxi je to ale podle ní tak, že pokud se země zaváže přijmout jen takto malou skupinu, určitá kritéria si sama stanoví.

Je možné o mezinárodní ochranu přijít?

Europoslankyně Šojdrová v rámci svého plánu zmiňuje institut tzv. mezinárodní doplňkové ochrany, kterou by uprchlíci mohli získat. Ta se v lecčems liší od azylu. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že je udělena na omezený čas, po němž úřady zjišťují, zda se situace v zemi původu nezměnila.

Politička zmiňuje, že by se mohlo přezkoumávat, zda jde opravdu o sirotky a pokud by se ukázalo, že mají rodinné příslušníky, ochrana by byla odebrána. Takovým způsobem to ale podle odborníků nefunguje. Už z toho důvodu, že právo nehledí na to, zda jsou děti bez doprovodu osiřelí, nebo ne.

„Obecně lze doplňkovou ochranu odejmout, pokud se nějak zásadně změnila situace v zemi, odkud migrant přichází. To je poměrně těžké prokázat. Nemůže ale hrát roli, jestli se změnila něčí rodinná situace,“ říká Franková. „Pak je v zákoně pasáž, že se může ochrana odejmout, pokud člověk uvede klamavé údaje. Používá se to, pokud někdo úmyslně uvede falešný doklad nebo něco podobného. Pokud je to dítě, které neví, že má naživu nějakého příbuzného, tak by mu šlo zřejmě těžko klást k tíži, že se o něm dozví později,“ dodává právnička.

V praxi bývá tak, že české úřady obvykle udělí doplňkovou ochranu nejdříve na dva roky, poté přezkoumají situaci, kvůli níž člověk ochranu získal, a poté ji případně prodlouží. Po pěti letech mohou lidé požádat o trvalý pobyt v Česku.

Kde by děti byly?

V rámci debaty se také opakuje otázka, kam by vybrané děti v Česku putovaly. Tady podle právničky existuje možnost, že by se o ně mohly postarat i české rodiny.

„Existuje zařízení, které se stará o děti-cizince bez doprovodu. Tam by mohly být, určitě na začátek v průběhu orientačních tréninků, nebo by šlo otevřít další zařízení. Poté by se mohlo přistoupit k umístění v rodinách nebo komunitách. Určitě by to pro ně bylo lepší. Druhá varianta by mohla být ta, že by šly do přijímacího střediska pro žadatele o azyl a odtamtud byly rychle svěřovány soudně do péče rodin,“ říká Franková.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1