Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Den, kdy Romové hrdě vystavují svůj původ. Lidé po celé republice vzdávají hold „romství“

Den, kdy Romové hrdě vystavují svůj původ. Lidé po celé republice vzdávají hold „romství“

Na dnešní den připadá už 47. ročník Mezinárodního dne Romů. Svátek, který si připomínají lidé po celém světě, zůstával v České republice dlouho spíše okrajovou událostí spjatou s oslavami v duchu folklórních tradic. To se před třemi lety pokusil změnit progresivní spolek Ara Art vyrůstající z mladé romské generace, který pojal oslavy moderně a s kombinací úcty k tradicím i sympatické nadsázky. Spolek se zároveň s úspěchem pokouší o propojení jednotlivých romských a pro-romských iniciativ v ČR, s cílem rozšířit jednotnou podobu oslav do dalších mimopražských měst.

„Formální oslavy s dostatečnou publicitou založené na prezentaci romské kultury, jsou důležitou součástí posilování národní identity,“ deklarovali lidé z Ara Art v počátcích svých snah o revitalizaci MDR. Také díky jejich aktivismu je v roce 2018 Mezinárodní den Romů v ČR mnohem nepřehlédnutelnější, než tomu bylo kdysi. Kromě třídenního pražského programu, jehož součástí je jízda historickou tramvají, workshopy, setkání s novináři i neodmyslitelná hudební vystoupení předních romských umělců (kompletní line-up naleznete ZDE) MDR už poněkolikáté uctí i jednotlivé radnice a městské úřady, které na svých budovách vyvěsí romskou vlajku. Pozadu nezůstane ani Česká televize, která do svého programu zařadila celý blok romských pořadů, od těch hudebních až po filmy či seriály s romskou tematikou. Letošní oslavy pak dnes vyvrcholí slavnostním galavečerem v divadle Archa, kde bude tradičně udělena i Cena Mileny Hübschmannové za zvláštní přínos v oblasti romského jazyka.

Další oslavy o víkendu proběhly či proběhnou také v Brně či v Ostravě, kde na akci už včera dorazily dokonce tři tisícovky návštěvníků. Novinkou je letos tematická videoupoutávka - opět v režii Ara Artu a jeho ředitele, režiséra a aktivisty Davida Tišera - která dostala název „Romipen“ (v romštině „romství“, či „esence romství“, to, co činí Roma Romem), která s nadsázkou připomíná tradiční romskou (nejen) rodinnou soudržnost a zálibu ve velkorysých oslavách.

A jak slaví letošní MDR někteří oslovení Romové? Tak například spisovatelka a studentka romistiky na UK-FF Iveta Kokyová se už v sobotu zúčastnila sousedské akce v bývalé továrně Piánka v Zákolanech, jejíž součástí bylo literární čtení či program pro děti s kolotočem romského řezbáře Martina Matěje Holuba. „MDR je pro mě významným dnem už jen proto, že poukazuje na problémy, kterým Romové čelí. Je to pro mne den, kdy se zvedá mé romství i příležitost setkat se na různých akcích s dalšími, a krásný je i v tom, že s námi společně slaví i Neromové,“ svěřila se Info.cz.

Student Středoevropské univerzity Michal Mižigár zase letos v rámci své stáže v Budapešti chystá u příležitosti MDR společně s dalšími studenty týden romské kultury, jehož součástí budou debaty, promítání filmů, konference či koncerty. MDR pro něj znamená „největší milník, kdy se Romové z celého světa spojili pro potřeby svých lidí“ i důkaz toho, že „Romové jsou konečně aktéry svých dějin.“ „Tento den slaví Romové po celém světě bez ohledu na místo pobytu, víru či dialekt. Je oslavou Romů a poselstvím, na kterém se budou muset podílet ještě další generace Romů, aby dosáhly toho, že jednotliví Romové na sebe budou hrdí a zároveň budou i občany s rovnými právy a povinnostmi vůči společnosti v daných zemích,“ dodal Michal Mižigár pro INFO.CZ.

Tradice MDR sahá do roku 1971, kdy byla založena Mezinárodní romská unie (International Romani Union), jejíž delegáti ustavili podobu romské vlajky a znění mezinárodní romské hymny. Významným rozhodnutím kongresu bylo i uznání slova Rom za preferované označení příslušníků romského etnika. Den, kdy se toto významné setkání konalo, tedy 8. duben, byl později vyhlášen Mezinárodním dnem Romů (MDR).

 

 

 

 

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1