Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dovolená u Jadranu táhne. Češi loni znovu nejvíc jezdili do Chorvatska

Dovolená u Jadranu táhne. Češi loni znovu nejvíc jezdili do Chorvatska

Nejoblíbenější zahraniční destinací českých turistů se loni po roční odmlce stalo znovu Chorvatsko, kam vyjelo 828 000 Čechů. Počet českých návštěvníků, nocujících delší dobu, se tam meziročně zvýšil o 14 procent. Zájem o Slovensko se snížil o třetinu, vyjelo tam 555 000 českých turistů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Posledních zhruba 20 let vévodilo žebříčku Chorvatsko, loni však na Slovensko vyjelo meziročně o tři čtvrtiny návštěvníků víc, takže se dostalo na pomyslnou první příčku. „Tyto dvě destinace se budou neustále prát o prvenství,“ okomentoval místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

Loni vyjelo na delší pobyt do zahraničí 4,28 milionu českých turistů, meziročně o 1,6 procenta více. Převážná většina (3,88 milionu) cest byla po Evropě.

Třetí nejoblíbenější zemí Čechů byla Itálie s 552 000 návštěvníky, do Rakouska se vydalo 373 000 lidí, do Řecka pak 265 000. „Největší nárůst do budoucna očekáváme u Bulharska, které je stále populárnější především u nižších cenových hladin. Strašně složité je odpovídat na to, jak to bude s Tureckem, protože tam obrovskou roli hraje politika,“ dodal Papež. Procentuální nárůst asociace letos očekává u zemí, kam se otevírají nové letecké linky, například do Skandinávie nebo na Island.

Podle marketingového ředitele agentury Invia Michala Tůmy byl loňský rok plný překvapení. „Turisté zaměřili svoji poptávku na tradiční destinace jako například Chorvatsko, Bulharsko, Itálii a okolní země. Důvodem byla především bezpečnostní situace ve světě,“ řekl ČTK Tůma. Letos pak agentura sleduje návrat turistů do Egypta, Tuniska, zájem je také o exotické destinace. „To částečně sníží podíl tradičních zemí, mezi kterými bude letos největší nárůst u Řecka a Chorvatska,“ dodal.

Průměrné výdaje na jednu delší cestu loni po třech letech snižování vzrostly o devět procent na 13 627 korun na osobu a pobyt. Průměrná doba přenocování se zvýšila na 8,2 dne, předloni to bylo 7,7 dne.

Na služební cestu do zahraničí se loni vydalo 475 000 lidí, meziročně o 15 procent více. Více než čtvrtina z nich zamířila do Německa.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1