Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Drahoš: V závěru kampaně šlo o mně přes milion mailů s fake news. Byly organizované

Drahoš: V závěru kampaně šlo o mně přes milion mailů s fake news. Byly organizované

Neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Drahoš se zatím k příčinám svého volebního výsledku příliš nevyjadřoval. Jednou z hlavních příčin ale podle něj byly emaily šířící tzv. fake news. V závěru kampaně odešlo více než jeden milion takových zpráv, uvedl Jiří Drahoš před několika dny na debatě se studenty. Cílit měly především na lidi důchodového věku, kteří bydlí na venkově.

Podle bývalého šéfa Akademie věd ČR se jednalo celkem o 1,3 milionů emailů s nepravdivými informacemi. Vychází přitom ze studie, kterou si jeho tým nechal zpracovat. „My jsme si nechali udělat nezávislou analýzu mailů. Zjistili jsme, že emaily šly do terénu během posledních čtrnácti lednových dnů a byly speciálně adresovány na seniory na venkově. K většině běžné populace se ani nedostaly. Firma, která nám dělala analýzu, odhaduje, že jich šlo asi 1,3 milionu,“ uvedl Drahoš.

Podle jeho slov se jednalo o masivní emailovou kampaně. „Lidé se v rámci ní dozvídali, že jim Drahoš sebere důchody, pustí sem milion migrantů nebo že ho financuje Islámský stát,“ vyjmenovával.

Nejvíce měly být rozesílány na přelomu prvního a druhého kola prezidentské volby. „Podobné informace a maily se objevovaly vlastně už někdy od léta, ale zejména v lednu to bylo naprosto masivní. Měli jsme odezvu z terénu od našich dobrovolníků. Ale i další lidé mi psali: 'My budeme volit vás, ale s rodiči nehneme. Ti budou volit Miloše Zemana, protože jsou přesvědčení, že byste jim sebral důchody',“ popisoval neúspěšný kandidát.

Detaily analýzy Jiří Drahoš redakci INFO.CZ nesdělil. On ani jeho tým na dotazy neodpověděli.

Podvodným emailům přitom přikládá velkou důležitost, když se odvolává na jejich celkový počet přesahující milion. „Pokud by jim jen pět procent z adresátů uvěřilo, tak je to nějakých 56 tisíc lidí. To už je skoro to skóre, které bych býval potřeboval stáhnout,“ odkazoval na volební výsledek v poměru 51,36 ku 48,63 procent. Prezidentské kandidáty dělil rozdíl zhruba 152 tisíc hlasů.

„Musím přiznat, že nemám podklady, podle nichž bych mohl potvrdit či zpochybnit reálnost uvedeného čísla. Je-li 1,3 milionů množství vyfiltrované z nějaké databáze e-mailových adres, zůstává otázka, která databáze dokáže vyfiltrovat takhle velké množství právě seniorů a právě z venkova,“ komentuje Drahošovo vyjádření mediální expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Jirák.

Otázkou podle něj také je, jak výrazný dopad by podobné maily mohly na prezidentskou volbu mít. „Pokud jde o reálný dopad takové kampaně, myslím, že je přeceňován jako dodatečné zdůvodnění neúspěchu: zrovna ve skupině seniorů na venkově (a obecně na perifériích) byl, pokud vím, o Jiřího Drahoše malý zájem a procento nerozhodnutých, kteří by byli ochotni se přiklonit zrovna k němu nevelké,“ dodává Jirák.

Drahoš ovšem v debatě se studenty poukazoval i na to, že se jednalo o organizovanou akci. „Víme, že to nebyly maily, které by vyráběli pouze individuální trollové. Například ve stylu: 'Drahoš se někomu nelíbí, tak vymyslím email, že to je pedofil a hrozí kvůli němu pedofilní školství'. Zjistili jsme, že tam jsou určité zdroje typu Sputnik, Aeronet a další servery (jedná se o portály označované za dezinformační weby – pozn. red.). Byla to velmi dobře připravená a promyšlená kampaň, proti které nemáte šanci se bránit. Navíc je dobře cílená na určité skupiny,“ tvrdil Drahoš.

Jak INFO.CZ popsalo už v době prezidentské kampaně, o Jiřím Drahošovi se opravdu šířila vlna konspirací. Jedna například tvrdila, že chce do Česka přivést islámské migranty a podporuje systém kvót. Podle dalších měl být členem tajných společenství, jako jsou Ilumináti, zednáři nebo Židé, případně za komunismu spolupracovat s StB. Ohledně Miloše Zemana se naopak šířila fáma, že automaticky postupuje do druhého kola a jeho sympatizanti tak k prvnímu vůbec chodit nemusí.

Drahoš se dezinformací obával už na konci loňského roku. S tehdejším premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) mluvil o vlivu zahraničních tajných služeb. „Nemám žádný důvod pochybovat, že k ovlivňování voleb docházelo,“ řekl tenkrát na adresu podzimních parlamentních voleb. Sobotka ho tehdy ujistil, že on i odpovědné instituce berou rizika vážně.

Proti průběhu prezidentského klání se pak několik stěžovatelů obrátilo i na soud. Upozorňovali například i na slogan „Stop imigrantům a Drahošovi“. Soudci Nejvyššího správního soudu ale na konci února rozhodli, že nedošlo k porušení zákona.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1