Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Druhý pokus nebude zadarmo. Zeman otočil, po Babišovi bude chtít 101 podpisů

Druhý pokus nebude zadarmo. Zeman otočil, po Babišovi bude chtít 101 podpisů

Prezident Miloš Zeman ve svém projevu na půdě sněmovny uvedl, že nynější vláda Andreje Babiše (ANO) „velmi pravděpodobně“ důvěru nezíská. Potvrdil nicméně, že Andrej Babiš od něho dostane druhou šanci. Vyzval ho ale, aby si před dalším pokusem vyjednal pro svůj kabinet dostatečnou podporu ve Sněmovně. Dá mu na to dostatečný časový prostor. Pokud mu ale Babiš nepřinese podpisy 101 poslanců, Zeman ho znovu nejmenuje premiérem. 

Prezident se ve sněmovně, která dnes hlasuje o důvěře Babišově vládě, vyjádřil kabinetu podporu. K osobě premiéra uvedl, že poslanci by v jeho případě měli ctít presumpci neviny. Neměli by si hrát na vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo, v níž Babiš figuruje, řekl prezident. Připomenul také, že vyšetřování může trvat dlouho, jako se to ukázalo v případě jiných politiků.

Zeman rovněž potvrdil úmysl jmenovat Andreje Babiše premiérem i podruhé. Na rozdíl od prvního pokusu si však Babiš musí vyjednat dostatečnou podporu pro svůj kabinet. „Zavazuji se tedy, že vytvořím před avizovaným druhým pokusem dostatečný časový prostor, odpovídající možná německému modelu, aby mohla proběhnout jednání, ať už budou směřovat k většinové koaliční vládě, anebo naopak k menšinové vládě s tolerancí nebo podporou některých parlamentních subjektů,“ uvedl prezident.

„Předpokládám, že mě pan Andrej Babiš bude pravidelně informovat o výsledcích svých jednání. V okamžiku, kdy přijde a řekne, že má minimálně 101 zaručených hlasů, tak ho podruhé jmenuji premiérem,“ odpověděl Zeman na dotaz, jak dlouho by jednání mohla trvat. Blíže dobu specifikovat odmítl.

Podpisy většiny poslanců vyžadoval Zeman před čtyřmi lety i po Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), který tehdy sestavoval vládu. Zeman 101 podpisů chtěl vidět ještě předtím, než Sobotku jmenoval premiérem. Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL poté získala důvěru napoprvé.

Podpisy 101 poslanců, a dokonce notářsky ověřených, vyžadoval Zeman v roce 2013 i po tehdejší koalici ODS, TOP 09 a LIDEM, která chtěla vytvořit kabinet po demisi premiéra Petra Nečase (ODS). Koalice Zemanovi podpisy nabídla, prezident ale přesto jmenoval premiérem místo Miroslavy Němcové (ODS) nestraníka Jiřího Rusnoka. Jeho úřednický kabinet poté nezískal důvěru Sněmovny a situace skončila předčasnými volbami.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>


 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1