Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dusno ve sněmovně: „Komunistická propaganda,“ hřměl Herman. „Styďte se,“ vraceli mu komunisté

Dusno ve sněmovně: „Komunistická propaganda,“ hřměl Herman. „Styďte se,“ vraceli mu komunisté

Slovní přestřelka mezi ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL) a poslanci KSČM nastala při dnešních písemných interpelacích. V jednu chvíli se v jednacím sále dokonce ozvalo bušení do lavice. Stalo se tak poté, co Herman označil za hanbu české politiky přítomnost komunistů v Parlamentu. „Není potřeba bušit do nábytku,“ uklidňoval poslance předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).

Projednávanou interpelaci vznesl předseda KSČM Vojtěch Filip na ministra obrany Martina Stropnického (ANO). Týkala se spolupráce české čtvrté brigády rychlého nasazení a německé 10. obrněné divize. Filip mimo jiné kritizoval to, že se tak česká jednotka podřídí německému velení, Stropnický to odmítl. „Naše suverenita tak není dotčena,“ ujistil Stropnický. Uvedl také, že záměrem o spolupráci obou jednotek nevyjadřuje česká strana souhlas s politikou německé kancléřky Angely Merkelové.

V závěru debaty však vystoupil ministr Herman a prohlásil, že nechce, aby se písemné interpelace změnily v komunistickou propagandu. „Jedině díky našemu členství v Severoatlantické alianci máme skutečně bezpečnostní jistoty,“ řekl.

„Komunisté měli 40 let čas na to, aby tuto zemi zdevastovali morálně a hospodářsky takovým způsobem, že se z toho hrabeme dodnes. A já tady pozvedám hlas proti této komunistické propagandě, která tady v roce 2017 zaznívá na půdě českého Parlamentu. Je to nepřijatelné a je to hanba české politiky, že komunisté stále v Parlamentu sedí,“ prohlásil.

Na jeho vystoupení reagoval předseda klubu KSČM Pavel Kováčik a vyzval ministra, ať se omluví voličům KSČM s tím, že to nejsou lidé druhé kategorie. „Podle našeho soudu NATO je agresivní pakt, podle našeho soudu NATO není mírotvůrce,“ uvedl.

Předseda KSČM Filip vyzval Hermana, aby se raději staral o fungování ministerstva kultury. „Ať se stydí,“ vzkázal na ministrovu adresu. Další poslanec KSČM Zdeněk Ondráček pak vzkázal Hermanovi, ať si „pindy“ nechá na srazy sudeťáků.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1