Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Elitní kriminalista Doucha po vraždě novináře: Detaily nájemné vraždy

Elitní kriminalista Doucha po vraždě novináře: Detaily nájemné vraždy

Vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky šokovala i Česko. Šlo o nájemnou vraždu? Jak se to dá obecně poznat? Nejen na to odpovídá bývalý elitní kriminalista Josef Doucha, který se mimo jiné podílel na dopadení orlických vrahů.

Jak se dá poznat nájemná vražda?

„Většinou jde o způsob spáchání – zda tam byly nějaké znaky profesionality. Pokud se například střílelo z velké vzdálenosti, je jasné, že vrah musel mít nějaké zkušenosti. V 90. letech to ale často dělali lidé, kteří si prostě chtěli jen vydělat peníze, a čin byl proveden laickým způsobem.“

Co tím myslíte?

„Bylo patrné, že se vrah dostatečně nepřipravoval. Nájemní vrazi mají perfektně vytipovaný pohyb osoby, kdy kde oběť bude. Není to nahodilá akce. Laici třeba často musí opakovat útok, protože se jim to napoprvé nepovede.“

Jaké jsou tedy hlavní znaky nájemné vraždy?

„Oběť je člověk, který překáží jen určité skupině lidí. Nic jiného nenasvědčuje tomu, že by ho někdo měl chtít zabíjet. Ale nabízí se spousta věcí, nelze se podívat a říct, tohle je nájemná vražda.“

Co si myslíte o případu novináře Kuciaka a jeho přítelkyně? Šlo o nájemnou vraždu?

„To bychom hodně spekulovali. Jsou tam jakési nepotvrzené poznatky, že by to mohlo souviset s italskou mafií. To, komu novinář překážel, se dá dobře dovodit z toho, co psal, koho tím ohrožoval. Z těchto článků bude nejspíš vycházet skupina lidí, kteří by si vraždu mohli objednat.

A jaký je na to váš osobní názor?

„Vycházím jen z toho, co jsem četl v novinách nebo viděl v televizi – a to je málo na to, abych říkal něco konkrétního. Je otázka, jestli jeho informace byly tak ohrožující, že by vedly u konkrétní osoby k najmutí vraha. Četl jsem, že na místě činu byly tři šálky od kávy, což by nasvědčovalo tomu, že oběti pachatele znaly. Ale také to může znamenat jen to, že jedna z obětí pila ze dvou šálků.“ (to potvrdila maminka zastřelené Martiny - pozn. redakce)

Pokračování rozhovoru najdete na Blesk.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1