Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Epidemie chřipky dorazí kolem Vánoc, předpovídají hygienici. Přibývá ale nachlazených

Epidemie chřipky dorazí kolem Vánoc, předpovídají hygienici. Přibývá ale nachlazených

Hygienici očekávají, že každoroční chřipková epidemie dorazí kolem Vánoc. V současné době je chřipek málo, nemocní jsou hlavně nachlazení. ČTK to dnes řekla ředitelka protiepidemiologického oddělení Hygienické stanice Hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová. Chřipkou každoročně onemocní až deset procent dospělých a pětina dětí. Podle odhadů odborníků na komplikace s ní spojené zemře až 2000 lidí.

„Teď ještě převládají nechřipkové viry. Chřipka dorazí až kolem Vánoc a v průběhu ledna a února. Objevují se první záchyty chřipky," popsal Jágrová. Jsou už ale i komplikované případy. "Na jednom pražském oddělení ARO leží pacient s akutní chřipkou B napojený na plicní ventilaci," dodala. Loni muselo být hospitalizováno přes 300 nemocných.

Lidé často zaměňují chřipku s jiným, méně závažným, onemocněním nebo běžným nachlazením. „Co nezačíná čtyřicetistupňovou teplotou, není chřipka," vysvětlila praktická lékařka Martina Spatziererová. Nemoc podle ní začíná náhle a prudce, kromě horečky přichází také zimnice a těžké bolesti svalů a kloubů. Naopak rýma k chřipce nepatří vůbec, kašel až po několika dnech.

Odborníci neumí průběh epidemie chřipky předem odhadnout. Minulý rok bylo nejvíce nemocných chřipkou, tedy přes 1500 případů na 100.000 obyvatel, od začátku roku do poloviny února.

Prevencí je kromě pravidelné hygieny rukou a posilování imunity také očkování, které ale musí být každoroční. Ze zdravotního pojištění je placené lidem nad 65 let, se závažnými nemocemi srdce a cév, dýchacích cest, ledvin či diabetem. Zdarma je také pro klienty domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem či pro osoby se zdravotním postižením a pacienty v zařízeních dlouhodobé lůžkové péče. Většina zdravotních pojišťoven ho svým klientům zpětně proplácí jako benefit. Ostatní zaplatí asi 400 korun.

Efektivita očkování je podle přednosty Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni Petra Pazdiory u mladých a zdravých jedinců nad 90 procent, u mladších 65 let 70 až 90 %. U oslabených, chronických pacientů a seniorů, kterým očkování lékaři doporučují především, je ochrana před chřipkou 30 až 40 procent. Očkování by ale mělo bránit těžším průběhům nemoci nebo úmrtím jako jejím důsledkům.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1