EXKLUZIVNĚ: Historik Kovář není plagiátor, vyplývá z posudků významných profesorů | info.cz

Články odjinud

EXKLUZIVNĚ: Historik Kovář není plagiátor, vyplývá z posudků významných profesorů

Profesor Martin Kovář, který působil do konce roku jako prorektor Univerzity Karlovy, čelí od prosince nařčení z údajného plagiátorství. Dlouhodobější útoky na jeho osobu ho vedly i k tomu, že s koncem roku nejen tuto funkci, ale rovněž Filozofickou fakultu, kde 15 let řídil Ústav světových dějin, sám opustil. INFO.CZ má ale k dispozici aktuální posudky dvou významných českých historiků, profesorů Roberta Kvačka a Jaroslava Pánka, z nichž naprosto jasně vyplývá, že Kovář plagiátorem není a že tak ani jeho knihy nelze za plagiáty označit.

O celé kauze má do poloviny února rozhodnout příslušná komise Filozofické fakulty. Ta bude vycházet nejen z podání tří mladých historiků, kteří Kováře osočili z plagiátorství v některých jeho pracích věnovaných Stuartovcům a Walpolově éře, ale rovněž z dvou posudků kapacit české historiografie, které si nechal zpracovat rektor univerzity Tomáš Zima. Oba posudky má INFO.CZ k dispozici a detailně je prostudovalo.

Jak profesor Robert Kvaček, kterého lze označit za doyena české historické vědy, tak profesor Jaroslav Pánek, dřívější dlouholetý místopředseda Akademie věd ČR či prorektor Univerzity Karlovy, se jednoznačně shodují, že Kovář se plagiátorství nedopustil. „M. Kovář se nedopustil vydávání cizího vědeckého díla za vlastní,“ píše ve svém stanovisku profesor Pánek a dodává: „M. Kovář se nedopustil převzetí cizí práce bez uvedení použitých zdrojů.“

Kvaček: Práce jsou samostatné a autorsky původní

Profesor Kvaček připomíná, že českých knih o Stuartovcích mnoho neexistuje: „V české literatuře jsou ojedinělé, díla s touto tématikou české dějepisectví téměř nemá, zájem o anglické dějiny v jejich bouřlivém 17. a 18. století není nijak výrazný. Zato anglická literatura je pochopitelně obrovitá; prof. Kovář má o ní detailní přehled, který prokazuje i bibliografickým přehledem v knize Stuartovská Anglie a poznámkovým aparátem. Pro své monografie z ní - jak bývá obvyklé - vybíral, asi nejvíce se opřel o práci Barryho Cowarda, případně Jeremyho Blacka. Uvádí je i cituje, „neskryl“ Cowarda před českým čtenářem, jak uvádí žaloba z plagiátorství, jen v knize Anglie posledních Stuartovců vypadl ze seznamu literatury, ale v textu se hojně cituje a připomíná.“

„Plagiát je dokazován určitými výňatky z textu, i obsahem některých poznámek a odkazů a rejstříkovým jmenným seznamem. Výňatky nejsou většinou identické a mívají faktografický obsah poznatelný možná i z jiné literatury,“ analyzuje dále Kvaček, podle něhož „Kovářovy práce jsou samostatné, autorsky původní, vzniklé v inspirativní vazbě na anglickou literaturu. Asi by bylo vhodné tuto vazbu v úvodu ještě výrazněji formulovat, zvýraznit ji - ale obecným zvykem to ani v zahraniční literatuře nebývá.“

Interpretační přiblížení totiž podle něj ještě není plagiátem.

Pánek: Prohlásit práce za plagiáty není možné 

Pánek pak obsáhle analyzuje některé z konkrétních výtek, které míří na Kovářovy práce a dokazuje, že nejde o totožné znění, jak tvrdí mladí historici, ale o informace, do nichž jsou dodány další souvislosti. Jinými slovy, Kovář z prací anglických historiků vycházel, což sám přiznává, a místy na ně odkazuje, dál s nimi ale standardně pracoval.

Podle Pánka se žalobci soustředili na jednotlivosti kvůli tomu, aby dosáhli proklamovaného cíle. To podle něj však není možné: „Kdyby došlo k porovnání celků, snadno by se prokázalo, že Kovářovy práce jsou koncipovány samostatně, že pochopitelně čerpají především z britských zdrojů (včetně archivních - mj. z klíčových rukopisných fondů British Library - a z rozsáhlého souboru literatury), že podávají ucelenou představu o jednom z klíčových období britského impéria, že po informační stránce významně obohacují české prostředí a dokonce že mají dobrou literární úroveň. Prohlásit tyto práce jako celek za plagiáty není možné.“

„Tvrzení žalobců o údajné Kovářově snaze zatajovat práce B. Cowarda a J. Blacka jako zdroje Kovářových textů je založeno na nepravdivých údajích a na popírání zjevné skutečnosti,“ uvádí Pánek v posudku. 

Oba profesoři sice připouštějí, že Kovář mohl citovat ještě šířeji a dopustil se dílčích nepřesností, ani podle jednoho z nich to ale není problém, který by znevažoval jeho knihy a jeho vědeckou práci. 

„Nedokonalost, která je znakem každé tvůrčí práce (snad s výjimkou několika málo vyvolených), nedevalvuje Kovářovu vědeckou činnost. Ostatně kdyby neměl co nového říci také mezinárodní vědecké veřejnosti, sotva by byl zván k přednáškám do řady evropských zemí. Prof. Kovář napsal hodnotné syntetické monografie, které obohacují znalosti britských dějin v českém prostředí,“ dočteme se například u Pánka.

Oba profesoři se shodují rovněž na tom, že pro historiky věnující se světovým dějinám je zcela normální vycházet výrazněji z dříve napsané literatury než je tomu u vědců orientujících se na národní dějiny. Podle profesorů má tento postup svůj jasný význam pro tuzemské poznání zahraničních dějin a jejich kontextu.

Opatrná Univerzita Karlova

K pracím Martina Kováře, který po svém odchodu z Univerzity Karlovy dál působí například na Vysoké škole ekonomické či jako poradce ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka (ČSSD), se nyní mají vyjádřit etické komise Filozofické fakulty a následně celé univerzity.

Děkan Filozofické fakulty, rovněž historik, Michal Pullmann zatím zaujal spíše opatrný postoj: „Vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy obdrželo v minulých dnech zevrubný materiál vypracovaný skupinou doktorandů FF UK, kteří vyslovují podezření na možné plagiátorství člena naší akademické obce prof. Martina Kováře. K tomuto podnětu přistupujeme s vážností odpovídající významu, jaký přikládáme akademické cti a étosu vědecké práce, a uvedená tvrzení pečlivě prověříme. Prof. Kovář bude mít možnost se k materiálu podrobně vyjádřit. Až v této věci dospějeme k definitivním závěrům, seznámíme s nimi veřejnost.“

Opatrný je taktéž rektor univerzity Tomáš Zima, který vydal v prosinci toto prohlášení: „Rozhodnutí prof. Martina Kováře ukončit své fungování ve vedení univerzity v důsledku prošetřování obvinění z plagiátorství, která na něj byla vznesena, považuji za správný krok, který je učiněn ve prospěch Univerzity Karlovy. Toto rozhodnutí vylučuje jakékoli spekulace či pochyby o nezávislém a nestranném prošetření všech obvinění a nařčení, kterým profesor Kovář čelí. Tento krok zabrání další snaze o poškozování dobrého jména Univerzity Karlovy v očích veřejnosti.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud