Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Finanční správa se s firmami přetahuje o stamiliony. Úřad je na hraně zákona, říká spoluzakladatel daňové kobry

Finanční správa se s firmami přetahuje o stamiliony. Úřad je na hraně zákona, říká spoluzakladatel daňové kobry

Spoluzakladatel daňové kobry a dlouholetý přední manažer finanční správy Jiří Žežulka je už přes rok v soukromém sektoru. Ve skupině Apogeo radí firmám ohledně vztahů se státem a daněmi. V rozhovoru mimo jiné prozradil, proč mezi ním a Andrejem Babišem vypukl konflikt.

Přiznáte si podíl na startu mašinérie, v níž postihy daňových úniků můžou dopadat i na nevinné firmy?

Určitě ho mám. Za mého působení jsme se ale hodně bránili postihovat firmy v té části dodavatelského řetězce, do které se mohly dostat nevědomě. Tam jsme šli jen tehdy, když byla věc nesporná. Obecně také platí, že když takto postupuje daňová kobra, tedy policie v součinnosti s finanční správou, tak se málokdy splete. Když do toho jde finančák samostatně, tak se může stát, že zabije i firmu, která za nic nemůže. 

Jak to v praxi vypadá?

Nástroj, který byl původně zaměřený proti firmám, které byly jen prázdné schránky, a jejichž jediným majetkem byly peníze na bankovním účtu, je dnes aplikovaný proti velkým žijícím společnostem. Máme klienta, jemuž přišel zajišťovací příkaz na 380 milionů korun. Představte si, jaká je to pro společnost rána. Kolik firem, které by to byly schopné hned zaplatit, v Česku je? Takovouto hotovost drží málokterá společnost.

Počet zajišťovacích příkazů ale loni klesl.

Z praxe vím, že tlak zatím neustupuje.

Co firmy ve vztahu ke státu trápí v daních nejvíce?

Za nejpalčivější považují klienti délku řízení, zadržování daňových odpočtů ve vztahu ke kontrolním hlášením. Mám nového klienta, jemuž finanční úřad zadržuje už dva roky tři miliony korun a nemá šanci se k nim dostat. Je správně, že finanční úřady prověřují. Nemůže to ale trvat tak dlouho, protože je to na hranici toho, co zákon finanční správě umožňuje.

Nedávno jste kritizoval zprávu vašeho nástupce v Generálním finančním ředitelství o vyšetřování korunových dluhopisů. Proč?

Nerozumím číslům, která tato zpráva uvádí. Myslím, že je někdo záměrně upravuje tak, aby je potom mohl použít pro jiné účely. Že někdo do čísel v tabulce o korunových dluhopisech zahrnul i úkony finanční správy, které s dluhopisy nesouvisí, je možná snaha zmást méně informované poslance a navodit dojem, že se skutečně něco děje. Finanční správa se tím ale diskredituje před veřejností, protože státní úřad lhát nemá. 

Co Žežulkovi vadí na EET? A měl problém s Andrejem Babišem? Celý rozhovor si můžete přečíst na webu E15.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1