Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Generál Pavel pro INFO.CZ: Útok na české ministerstvo zahraničí řeší i NATO

Útok hackerů na české ministerstvo zahraničí se dostal i na vrcholné jednání Severoatlantické aliance (NATO). Serveru INFO.CZ to řekl v rozhovoru druhý nejvýše postavený muž aliance generál Petr Pavel. Dodal, že členské státy i NATO čelí takovým útokům prakticky každý den. Podle něj je naivní si myslet, že by Rusko nevyužilo své možnosti ke kybernetickým útokům. Podezření padá ovšem i na další země. 

Jak NATO reaguje na útok na české ministerstvo zahraničí?

Naší pozornosti tento útok samozřejmě neunikl. Bylo to ve všech souhrnných zprávách a generální tajemník to navíc zmínil na jednání Severoatlantické rady (nejvyšší orgán NATO) jako podpůrný argument ke všem opatřením, která v NATO podnikáme, abychom zvýšili bezpečnost jak Aliance, tak jejích jednotlivých členů.

Říkáte, že se útoku věnoval i generální tajemník NATO. Znamená to, že na to NATO pohlíží jako na velké bezpečnostní riziko?

Útoku se nyní věnují odborné orgány. Nepochybuji o tom, že centrum pro vyhodnocování a analýzu kybernetických útoků v rámci NATO je už v kontaktu s českým centrem a zjišťují charakter útoku a použité metody a hledají způsob, jak do budoucna zvýšit bezpečnost celého systému, aby k žádným podobným útokům nedocházelo.

Podařilo se již dospět k nějakým konkrétním závěrům?

Nyní se to řeší na úrovni odborníků a vyhodnocení bývá hotovo až po několika týdnech. Útok se musí nejdříve pořádně analyzovat a až potom lze vyvozovat nějaké závěry o tom, jak byl technicky řešen.

Ze zprávy Národního centra pro kybernetickou bezpečnost vyplývá, že informace, které se útočníkům podařilo získat, lze použít k útokům nejen na domácí instituce, ale i zahraniční partnery. Bude s tím NATO nějak pracovat?

Z informací, které mám k dispozici já, lze vyvodit, že útok nebyl směřován na utajovanou síť, protože ta podléhá zvláštnímu režimu zabezpečení. Ke kompromitaci zásadnějších dokumentů proto s vysokou pravděpodobností dojít nemohlo, ale s jistotou se to dozvíme, až budeme mít v rukou vyhodnocení. Kdykoliv jsou předmětem úniku citlivé informace nebo informace utajovaného charakteru, tak se tomu věnují nejen techničtí experti, kteří zkoumají způsob, jakým došlo k prolomení bezpečnostního systému, ale i bezpečnostní odborníci, kteří vyhodnocují závažnost uniklých informací a přijímají opatření k tomu, aby neutralizovali dopad.

Obavy tedy nejsou zatím v tento moment na místě?

Nemám žádnou informaci, která by k těmto obavám vedla.

Útočníka nebo útočníky zatím neznáme, ale z úst ministra Zaorálka zaznělo, že za útokem zřejmě stála cizí země. Podle podobného stylu, jakým byl útok proveden, lze usuzovat, že by s ním mohla mít něco společného Moskva. Jak moc je to podle vás pravděpodobné?

Obecně řečeno je to legitimní obava nejen všech členských států, ale i institucí NATO. Útoků v kybernetickém prostoru narůstá a kromě jednotlivců za ním mohou stát země i instituce. Spektrum možných motivů je široké – od zjišťování obchodních a ekonomických dat přes informace politického charakteru až po tajné vojenské informace. Závažnost se samozřejmě podle druhu informací liší. Jak už jsem říkal, tou nejhorší částí vyšetřování těchto incidentů je přiřazení odpovědnosti konkrétnímu viníkovi. Nyní je opravdu zbytečné spekulovat, jestli útok přišel z toho či onoho zdroje. Musíme počkat na výsledky vyšetřování a podotýkám, že ne vždy se podaří původce útoku jednoznačně určit.

Pokud by se potvrdilo, že za útoky skutečně stála Moskva. Co by to znamenalo pro Alianci a jak by na to reagovala?

Pokud by se při vyšetřování dospělo k závěrům, které povedou ke zvýšení bezpečnostních opatření, tak můžeme reagovat jedině tím, že budeme na členské státy apelovat a radit jim co dělat, aby se něco podobného neopakovalo. NATO nemůže přijímat žádná aktivní opatření ve jménu jedné konkrétní země, pokud ona o to sama nepožádá.

Hovořil jste o tom, že členské státy a jejich instituce a také NATO samotné je terčem každodenních kybernetických útoků. Máte informace o tom, že by za některým z nich stálo Rusko?

Většina těchto informací je klasifikovaná. I když máme vyhodnocení, tak kvůli tomu, že to je citlivá oblast a také oblast, která souvisí s ochranou zdrojů, metodami práce a způsoby zjišťování,  podrobnosti se nezveřejňují. Na druhou stranu by bylo naivní se domnívat, že stát s takovými schopnostmi, jako je Rusko, by toho nevyužil i v kybernetické rovině.

Z jakých dalších zdrojů mohou kybernetické útoky podobné tomu, který se odehrál v ČR, pocházet?

V dnešní době téměř všechny vyspělejší státy mají podstatné schopnosti v kybernetické oblasti. V souvislosti s pokročilou technologií v kybernetické oblasti, které jsou podporovány státem, se tedy bavíme o zemích, jako je Rusko, Čína, Írán a Severní Korea.

Jaká nebezpečí pro stát plynou, pokud jsou mu odcizeny citlivé informace, jako se to stalo České republice?

Nebezpečí mohou mít zanedbatelný, ale i naprosto kritický charakter. Při některých kybernetických útocích může dojít i ke ztrátám na životech, jako se to děje při použití konvenčních zbraní. Kybernetický útok může vést k paralýze systému řízení, například dopravy, nebo vyřazení přístrojového vybavení nemocnice. Vyzrazení některých informací může mít za následek třeba i fyzickou likvidaci lidí, kteří jsou s nimi spojeni. Pokud někdo získá možnost nekontrolovatelného působení v kybernetickém prostoru, tak může napáchat opravdu obrovské škody. 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744