Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hnutí Slušní lidé podalo trestní oznámení kvůli hře, kde Ježíš znásilňuje muslimku

Hnutí Slušní lidé podalo trestní oznámení kvůli hře, kde Ježíš znásilňuje muslimku

Hnutí Slušní lidé podalo v pondělí trestní oznámení v souvislosti se sobotním představením Vaše násilí a naše násilí, ve kterém herec ztělesňující Ježíše znásilňuje muslimku nebo herečka vytahuje z přirození českou vlajku. Oznámení směřuje proti řediteli Národního divadla v Brně Martinu Glaserovi, chorvatskému režisérovi hry Oliveru Frljičovi a skupině herců. Kromě zneuctění vlajky, které bylo podle hnutí evidentní, jde i o posouzení vystoupení umělců z hlediska možného trestného činu hanobení víry, sdělil dnes ČTK předseda hnutí Zdeněk Pernica.

Představení Naše násilí a vaše násilí tvořilo součást festivalu Divadelní svět, který organizovalo Národní divadlo Brno. Hra, která se zabývá vztahem Západu a Blízkého východu a vrcholí scénou, kdy Ježíš znásilní muslimku, sklízela kritiku už dlouho před uvedením.

"Ve hře znásilní Ježíš Kristus muslimku. Jak ještě silněji může být hanobeno křesťanství? Co by se muselo stát, aby byl tento trestný čin naplněn?," uvádí k trestnímu oznámení Pernica. Podle něj není omluva, že se tak stalo na jevišti. Podotýká, že pokud by na jevišti například v rámci uměleckého počinu byl někdo skutečně znásilněn, je to trestný čin. "A to, co jsme viděli v sobotu, byl trestný čin a znásilnění svobody projevu skupinou provokatérů," míní představitel hnutí, které ministerstvo vnitra označilo za extremistické. Hnutí na něj kvůli tomu podalo žalobu.

V sobotu po začátku hry začala část publika, zejména příznivci hnutí Slušní lidé, hvízdat a dupat, následně vtrhli na jeviště, utvořili řetěz a natlačili herce ke stěně. Reagovali tak na scénu, kdy se herci svlékli donaha a začali se objímat a dotýkat. Aktivisté odešli až po desítkách minut, když je k tomu vybídli policisté z antikonfliktního týmu, který na místo dorazil.

Kvůli jednání radikálů podala trestní oznámení senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerové (za SZ). Existuje podle ní podezření, že jejich jednání naplnilo skutkovou podstatu výtržnictví.

Podle Pernici si členové hnutí řádně zakoupili lístky na představení a v okamžiku, kdy došlo k pošpinění české vlajky, splnili svoji občanskou povinnost. "Je smutné, že politika nenávisti vůči občanům vlastní země zaslepuje některé - například senátorku Wagnerovou - že jsou tento barbarský čin schopni obhajovat," uvedl předseda hnutí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1