Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Horlivá Šlechtová: „Ministerstvo musí lépe plánovat než dosud.“ Stropnický to nechtěl komentovat

Horlivá Šlechtová: „Ministerstvo musí lépe plánovat než dosud.“ Stropnický to nechtěl komentovat

Kdyby Česko nenaplnilo dvouprocentní cíl obraných výdajů, který si dala Severoatlantická aliance, bylo by to podle ministryně obrany Karly Šlechtové ostudné. Resort obrany musí podle ní lépe plánovat než dosud, uvedla na mnichovské bezpečnostní konferenci. Donedávna vedl ministerstvo obrany Martin Stropnický, který také zastupoval ANO.

"My jsme se zavázali k tomu, že v roce 2020 dosáhneme (výdajů na obranu ve výši) 1,4 procenta (hrubého domácího produktu, HDP). Já v tuto chvíli mohu sdělit, že ta čísla k tomu nevedou, takže já budu dělat všechno proto, abychom naplnili svůj slib dvou procent v roce 2024, protože by to bylo celkem ostudné, pokud by se to nestalo," uvedla ministryně.

Země NATO, které zatím cíl nesplňují, se v roce 2014 domluvily na tom, že budou v příštích deseti letech směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu. Česká republika loni na obranu dala zhruba 1,1 procenta HDP a podle některých pozorovatelů své závazky splní jen těžko.

"Já se domnívám, že ministerstvo obrany České republiky, včetně generálního štábu armády České republiky, musí mnohem lépe plánovat, protože ono nejde jenom říci ano, že něčeho dosáhneme, aniž bychom věděli nějaký proces, nějaký harmonogram," nechala se také slyšet Šlechtová. Její předchůdce v úřadu Stropnický na její slova reagovat nechtěl.

Šéfka resortu zvažuje také to, že by Česko do výdajů na obranu počítalo i výdaje na rozvojovou pomoc. Specifikace NATO s tím sice úplně nepočítají, ale "domnívám se, že z naší strany by nám to velice pomohlo, abychom dosáhli těch dvou procent. Takže já bych proti tomu úplně nebyla," uvedla.

O podobném přístupu opakovaně hovoří i němečtí politici, naopak Spojené státy zdůrazňují, že by se do dvou procent rozvojová pomoc počítat neměla. Česku by započítání rozvojové pomoci příliš nepomohlo. V roce 2016 na ni podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dalo jen 0,1 procenta HDP, a v rámci NATO se tak řadí k nejslabším přispěvatelům.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1