K české armádě míří dvacítka speciálních obrněných vozidel za dvě miliardy z nejmladší české zbrojovky | info.cz

Články odjinud

K české armádě míří dvacítka speciálních obrněných vozidel za dvě miliardy z nejmladší české zbrojovky

Obrněnce společnosti Tatra Defence Vehicle už letos na podzim zamíří k české armádě. Právě probíhají vojskové zkoušky nových verzí vozidel Pandur II CZ a česká armáda by tak měla být bohatší o celkem dvacítku speciálních vozidel: šest velitelských vozidel a čtrnáct ve spojovací verzi. O souvislostech kontraktu za zhruba 1,7 miliardy (bez DPH) a plánech společnosti INFO.CZ mluvilo s jejím výkonným ředitelem Tomášem Mohaplem.

Do kolika zemí dodáváte vojenskou techniku?

Primárně se v současnosti soustředíme na Českou republiku kvůli dvěma velkým projektům – Pandur II a TITUS. Zahraniční obchod neřešíme napřímo, ale spolupracujeme se společnostmi z holdingu CSG v rámci divize Land Systems, , jako je například Excalibur Army, která má se zahraničními projekty dlouholeté zkušenosti. Má to logiku, firmy holdingu úzce spolupracují, a bylo by neefektivní budovat pro každou z nich oddělení zahraničního obchodu.

Tatra Defence Vehicle
Tatra Defence Vehicle (TDV) patří do strojírenského holdingu Czechoslovak Group a sídlí v kopřivnickém průmyslovém areálu v blízkosti automobilky Tatra Trucks, s níž spolupracuje. I přes krátkou dobu existence je TDV prosperujícím podnikem, který se zaměřuje na moderní pozemní vojenskou techniku, dodává své produkty armádě a spolupracuje s významnými světovými zbrojařskými firmami. Jde o první zcela nové kapacity na výrobu pozemní vojenské techniky u nás od konce druhé světové války.

V kolika zemích se používají pandury vyrobené ve vašem podniku?

Pandury slouží v několika zemích, ale ty ještě nebyly vyrobeny u nás. V roce 2015 uzavřel holding CSG s firmou General Dynamics European Land Systems (GDELS) strategickou partnerskou dohodu. Díky ní TDV drží licenci na výrobu pandurů a v rámci ní je může dodávat na vybrané trhy, například ve střední a východní Evropě nebo oblastech Asie. U nás vyrobené pandury tak budou sloužit v české armádě a nedávno se nám ve spolupráci s Excalibur Army povedlo získat velkou zakázku obrněných vozidel Pandur II do Indonésie, takže aktuálně míříme na tento trh. Ve výrobní hale už nám stojí první vyrobená vozidla. A samozřejmě jsou v jednání další země, kam bychom rádi dodávali. Konkrétní nebudu, to je zatím obchodní tajemství.

Teď probíhají vojskové zkoušky dvou nových speciálních verzí pandurů – spojovací a velitelský model – určené pro českou armádu. Jak dlouho takové testy trvají, co vše se při nich ověřuje a s jakým výsledkem dopadly?

Začali jsme už na podzim minulého roku podnikovými zkouškami. Jakmile tyto testy skončily, následovaly kontrolní zkoušky, které už běží pod dohledem státních institucí. Znamená to, že probíhá oficiální posouzení, zda vozidlo splňuje technické požadavky dané armádou. To jsme dokončili teď v červnu se stanoviskem „vše vyhovující“. Většina systémů fungovala na jedničku s hvězdičkou, dolaďovali jsme jen detaily. Na začátku září by měla skončit poslední fáze testů – vojskové zkoušky. Jakmile ty se vyhodnotí, což by mělo během září být, tak můžeme spustit výrobu.

O kolik vozidel jde celkem?

Čtyři vozidla už máme vyrobená: dvě spojovací a dvě velitelská. V každém je místo pro dva operátory, řidiče a velitele, jinak jsou tato vozidla plná špičkových elektronických systémů. V kontraktu je celkem dvacet kusů, takže zbývajících šestnáct začneme vyrábět hned, jakmile dostaneme zelenou po závěrečných testech. Nečekáme ale žádné zásadní problémy, takže už máme vyrobené korby pro vozidla. U nich by nemělo dojít k žádným změnám vzhledem k tomu, že je to záležitost primární ochrany posádky a předepsaná výbuchová zkouška již proběhla a to úspěšně. Korba odolala. Fakticky tu korbu už nemůžeme nijak dramaticky modifikovat, ani k tomu není důvod.

Začali jsme také s výrobou komponentů, kde stejně jako u korby nepředpokládáme žádné změny. Jediné, co jsme zatím nezahájili, je kompletace celých vozidel, protože mohou být některé ty speciální systémy modifikovány. Přeci jen jde o dva modely vozidel, které jsou nabité špičkovou technologií a armáda může vznést ještě požadavky, že něco by přeci jen vyhovovalo jinak. Což se stává.

Celá zakázka by tedy měla být k předání kdy?

Ona má dílčí plnění. Letos bychom předali první čtyři vozidla, vždy dvě a dvě, a v průběhu příštího roku jsme schopni dodat zbývajících šestnáct.

Musí i u nich také ještě probíhat nějaké testy?

Ne. V září bude dokončena schvalovací procedura a pak už následuje jen sériová výroba a předávání vozidel.

Kolik má společnost TDV zaměstnanců a jaké profese se u vás uplatňují především? 

Aktuálně máme třiaosmdesát zaměstnanců a máme také část externích spolupracovníků, které si najímáme na specifické projekty. Také využíváme agenturní zaměstnance.. Ale jen výjimečně, spíš, pokud potřebujeme rychle s nějakou zakázkou vypomoci, tak si půjčujeme specialisty v rámci holdingu CSG tak, abychom nemuseli nabírat nové zaměstnance do kmene.

Co se týče skladby zaměstnanců, tak jsme hodně vývojářská firma, takže dělníků máme méně než technickohospodářských pracovníků. Třeba na našem vývojovém oddělení pracuje třináct konstruktérů, ale já bych tam rád viděl i více lidí. Rád bych tuto skupinu posílil, protože máme před sebou projekt TITUS a práce je dost.

U toho se zastavme: kde se takový vývojář pro obrněná vozidla bere? To je přeci něco velmi specifického…

Snažím se vždycky, aby byly týmy zkombinované z několika starších zkušených lidí, a většího týmu mladých pracovníků, kteří mají teprve kariéru před sebou. Funguje to pak tak, že mladí se učí od seniorních návrhářů a konstruktérů a postupně získávají své vlastní zkušenosti.

Zkušenější umí řemeslo a mladí nosí nápady?

To se tak říct nedá. Díky tomu, že máme licenční výrobu, tak máme fakticky podporu partnerských firem GDELS (General Dynamics European Land Systems) a Nexter Systems. Tím pádem velká část konstrukce byla již vytvořena v těchto firmách. Na druhou stranu třeba na nových pandurech pro AČR děláme velké modifikace a vlastně jsou to zcela předělaná vozidla. Samozřejmě podvozek je stejný s původní konstrukcí od GDELS, ale nástavba je naše a úplně nová. Zásadně jsme také vylepšili protiminovou ochranu, vozidla mají lepší balistickou ochranu, moderní elektroniku... tyto nové pandury pro českou armádu jsou, dalo by se laicky říct, taková pojízdná výpočetní a datová střediska.. Mají ale například i desetimetrový výsuvný stožár, takže v podvozku jsou i kvůli tomu zabudované opěrné hydraulické stabilizátory, které u bojových pandurů nejsou.

Jakou mají vlastně Pandury záruku? Pokud se tedy nestřetnou s Fabií na dálnici...

Ty starší, které jsme ještě nevyráběli my, ale česká armáda je kupovala odjinud - a mimochodem za kus dráž než je dodáváme nyní my - tak jsou již po záruce. A nacházejí se v období, kdy by se měla zvažovat už nějaká modernizace nebo generální oprava. Ta vozidla už jsou totiž deset let v provozu a vezměte si, jak rychle se za tu dobu vyvinuly moderní technologie, hardware i software.

 No a co se týká těch havarovaných pandurů u Tábora… Ty jsme na základě objednávky od Ministerstva obrany během minulého roku opravili. U téhle záležitosti bych se možná zastavil. Média se smála, že jedno malé auto „dokáže zničit“ tolik obrněnců, a jen tak na okraj, nebyla to Škoda Fabie, ale střední rodinné MPV jiné značky Jenže je třeba si uvědomit, že obrněná vozidla mají svařované pancéřované korby. Pancéřová ocel je z materiálového hlediska velmi tvrdá, aby odolala pronikání střel, ale zároveň lomově málo houževnatá. Tato vozidla navíc nemají žádné deformační zóny, jak jsme zvyklí u normálních aut, ani nemohou mít, pancéřová ocel něco takového neumožňuje.

Při srážce pandurů došlo k nárazu pancíře na pancíř a vzhledem k neexistujícím deformačním zónám a už z fyzikální podstaty došlo k prasknutí koreb. Pancéřovou korbu už ale nelze svařit nebo opravit tak, aby bylo možné garantovat potřebný stupeň balistické odolnosti, a navíc pandury české armády jsou plovoucí, musí být zajištěna stoprocentní vodotěsnost. Bylo tedy nutné vyrobit kompletně nové korby a znovu osadit všechno vybavení a systémy, abychom mohli garantovat jejich funkčnost a použitelnost i v ostrém bojovém nasazení. Není možné, aby se například při operaci v zamořeném prostředí zjistilo, že se nárazem pohnuly protichemické filtry a netěsní

Jen na okraj. Kdyby k onomu incidentu došlo během válečného nasazení, tak by pandury to civilní auto převálcovaly a nic by se jim nestalo, jen by se možná musel opravit lak na podvozku. Prostě by auto sešrotovaly včetně osazenstva. Paradoxně tedy nikoliv civilní auto zničilo pandury „v bitvě u Tábora“, jak kolovalo v médiích, ale naopak vojáci i za cenu značných poškození na pandurech zachránili život posádce onoho vozidla, což už ale není pro média tak vtipné. Tolik jen ke známé havárii pandurů.

Koho považujete za svého největšího konkurenta?

V Česku nikoho takového nemáme, ale celosvětově je jich celá řada. Na druhou stranu my jsme se spojili s opravdu silnými partnery. Například na projekt osmikolového bojového vozidla (Pandur II) jsme se spojili s evropskou dcerou americké firmy General Dynamics, což je jedna z největších zbrojovek na světě. A pro výrobu šestikolového obrněného vozidla (TITUS) jsme se spojili s velkou francouzskou firmou Nexter Systems a také kopřivnickou Tatra Truck i pardubickou Retií a Eldisem.

Existujete teprve tři roky a předpokládám, že ve finančním plnění ta velká zakázka dvaceti vozidel teprve bude postupně nabíhat, spolu s tím, jak budete vozy dodávat. Z čeho jste žili doposud?

Když to řeknu zjednodušeně tak v začátcích jsme dělali opravy staré techniky. Dělali jsme u nás například opravy tanků T-72. Současnost firmy je výroba pandurů a budoucnost leží v programu TITUS.

Podnik TDV vznikl vlastně jako nová výrobní kapacita v rámci holdingu Czechoslovak Group. Proč vůbec vznikl?

TDV vznikla jako zcela nová společnost na zelené louce především kvůli nedostatečným výrobním kapacitám zbrojního průmyslu v Česku. Musíme si uvědomit, že většina výroby vojenské techniky se politickým rozhodnutím po druhé světové válce přesunula na Slovensko, v Česku zůstalo jen několik výrobních prostor a probíhal tu především vývoj. Po roce 1989 došlo k útlumu zbrojní výroby i exportu, a tak ani nevznikla potřeba rozšiřovat výrobní kapacity v Česku. To se ovšem v posledních letech změnilo. Navíc nastala doba, kdy u starší vojenské techniky končí životnost a už se také vyčerpaly možnosti její modernizace, musí tedy ke slovu přijít technika nová.

A s tím souvisí i role TDV v rámci holdingu. Například Excalibur Army se historicky zaměřoval na opravy a také modernizace již existující a osvědčené pozemní vojenské techniky, což zcela naplňovalo jeho kapacity. Potřeba nových projektů a spolupráce se zahraničními výrobci obranných technologií přinesla potřebu výrobní i vývojové kapacity rozšířit. Proto vznikl podnik TDV, který ovšem nestojí samostatně, samozřejmě máme synergické vztahy s dalšími podniky holdingu a spolupracuje s nimi na mnoha projektech. Dnes se z velké části věnujeme vedle výroby i vývoji nové kolové obrněné techniky, ta představuje naši budoucnost.

Jak si stojíte finančně a jaké jsou výhledy na hospodářské výsledky v příštím roce?

Na počátku do našeho podniku vlastníci samozřejmě hodně nainvestovali, nabírali se zaměstnanci. Do zisku jsme se ovšem dostali už v loňském roce, kdy jsme dosáhli velice dobrých výsledků – EBIDTA je přes padesát milionů korun a tržby byly kolem 340 milionů korun. To považuji za slušný výsledek hospodaření. Čili jsme po třech letech z nuly na zisku. A to přesto, že první fakturace od české armády v rámci nyní probíhajícího projektu speciálních pandurů proběhne až v příštím roce. V následujících letech dokončíme projekt pandurů pro AČR a už nyní pracujeme i na přípravě výroby a dodávek 62 obrněných vozidel na platformě TITUS.

Pokud vím, tak kromě toho spolupracujete i na projektu lehkých bojových vozidel řady Gepard. O co jde?

Ta jsou určena pro použití u speciálních a výsadkových jednotek a mají potenciál nahradit dosluhující verze vozů Land Rover Defender 110 a 130 v české armádě. Základem novinky je osvědčený podvozek Toyota Land Cruiser řady 70, který nabízí mnohem větší potenciál a výkony než původní defender, který se už navíc nevyrábí. Integrátorem projektu je společnost Dajbych, my jsme pro projekt vyvinuli a provádíme montáž speciálních konzol, držáků a lafet pro předepsanou výzbroj a výstroj, Excalibur Army má zase například elektroinstalaci a výrobu i montáž ochranných prvků.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud