Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kajínkova odbočka. V Mírově chtějí jméno omilostněného vraha zanést do turistických map

Kajínkova odbočka. V Mírově chtějí jméno omilostněného vraha zanést do turistických map

Na jídelní lístek, do betlému či na muzejní výstavu se dostalo v šumperském okrese jméno Jiřího Kajínka po jeho útěku z mírovské věznice. Možná se objeví i v turistických mapách. Při plánování turistické stezky kolem mírovské pevnosti chce obec vyznačit Kajínkovu odbočku. V obci Mírov téma úprku Kajínka téměř před 17 lety ožilo po oznámení jeho propuštění z věznice na základě prezidentské milosti.

Kajínek z mírovské pevnosti uprchnul 29. října 2000, strunou přeřezal mříže v okně a pomocí lana a kotvy se dostal na hradby a odtud dolů. Na „místo činu“ se pak vrátil při odpykávání svého doživotního trestu. „Na Mírově se o něm nyní mluví stejně jako všude jinde v republice. Propuštění mu přeju. Znal jsem ho, pracoval jsem ve věznici, několikrát jsem ho pozdravil na chodbě,“ řekl ČTK starosta Mírova Lubomír Pejchal.

Na fakt, že z mírovské pevnosti Kajínek uprchl, právě teď ale turisté v Mírově nenarazí. Z jídelního lístku místní restaurace po čase zmizela i legendární Kajínkova topinka. Obec však zvažuje, že při plánování turistické trasy kolem hradu Mírova udělá takzvanou Kajínkovu odbočku. „Má to být odbočka, nepůjde o žádnou Kajínkovu stezku. Měla by být součástí stezky kolem hradu, snažíme se na to získat peníze. Mělo by jít maximálně o odbočku, připomenutí, že v těchto místech utíkal,“ uvedl starosta.

V regionu je ale na slavného vězně odkazů více. Například v roce 2005 se stal Kajínek součástí betlému loštického řezbáře Jaroslava Beneše. Jeho postavička z lipového dřeva v pruhovaném mundúru visí v betlémě dodnes na tenké kožené šňůrce z okna věznice. Lákadlem se stal i v roce 2013, kdy muzeum v Zábřehu na Šumpersku otevřelo výstavu o životě vězňů. Mezi nejzajímavější exponáty tehdy patřilo lano, za jehož pomoci se Kajínek dostal do té doby z nedobytné mírovské pevnosti na svobodu.

Do Mírova občas najdou cestu i jeho fanoušci. Před dvěma lety zde žena z Prostějova pořádala demonstraci za jeho propuštění. „Bylo to dvakrát během roku, bylo to oživení. Šlo zřejmě o nějakou fanynku, vyzývala prezidenta, ať pustí Jirku domů. To se jí dneska splnilo,“ dodal starosta.

Kajínek na mírovskou věznici vzpomínat v dobrém zřejmě nebude. Před dvěma lety se zde dožadoval přemístění do mírnějšího typu věznice. Stěžoval si na to, jak je s ním kvůli bezpečnostním opatřením přísně zacházeno. „Pořád mě někdo osahává, připadám si jak v gay klubu,“ uvedl tehdy Kajínek před soudem, který zasedal ve věznici. Soudce tehdy také přesvědčoval, že utéci nechce. „Dělám od roku 2000 vše proto, abych mohl odejít z vězení legálně. Ať už pokusem obnovy řízení nebo vyčkáním na nějakou zákonnou lhůtu. V žádném případě neuvažuju o útěku. Jak bych mohl utíkat, když můj obličej každý pozná,“ dodal tehdy. Legální cesta na opuštění vězeňské brány mu nakonec vyšla.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1