Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komunisté chtějí zakázat stranické přeběhlictví. Politici by podle nich měli přijít o mandát i v případě odsouzení

Komunisté chtějí zakázat stranické přeběhlictví. Politici by podle nich měli přijít o mandát i v případě odsouzení

Komunističtí poslanci opět podali ústavní novelu proti takzvanému přeběhlictví zákonodárců. Poslanci a senátoři by podle předlohy přišli o mandát také v případě jejich pravomocného odsouzení k nepodmíněnému trestu za úmyslný trestný čin. Stejné nebo obdobné novely prosazovala KSČM už v minulých volebních obdobích, schváleny nebyly.

Přeběhlictví podle komunistů narušuje důvěru lidí v politiku i fungování ústavního systému. Jde podle nich o „výpověď plné moci" kandidáta vůči voliči a o porušení závazku vůči politické straně nebo hnutí. Do ústavy proto KSČM chce zařadit ustanovení, podle kterého by mandát zákonodárce mohl zaniknout „ztrátou". Podrobnosti by stanovily jednací řády obou parlamentních komor.

Proti ztrátě mandátu by bylo možné odvolání k Ústavnímu soudu. Na soud by se mohl obrátit dotyčný zákonodárce, předsedové Sněmovny nebo Senátu či skupina 20 poslanců nebo deseti senátorů.

Možnost zániku mandátu kvůli pravomocnému nepodmíněnému odsouzení zákonodárce za úmyslný trestný čin označují komunisté za logický krok, který vychází z požadavku na morální profil člena Parlamentu.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

Předloha nyní zamíří k posouzení vládě. Rozhodne o ní Parlament. Protože jde o ústavní novelu, musela by v obou komorách získat třípětinovou podporu, aby byla schválena.

V předminulém volebním období Sněmovna zamítla obdobný návrh KSČM už v úvodním kole. V minulém volebním období se sice přes první čtení dostal, ústavně-právní výbor ale jeho projednávání přerušil a již se k němu nevrátil.

Někteří poslanci tehdy poukazovali na to, že ztráta mandátu kvůli přeběhlictví by mohla být protiústavní. Upozorňovali na to, že zákonodárci podle ústavy vykonávají mandát osobně a nejsou vázáni žádnými příkazy. Pochyby panovaly také o zániku mandátu v důsledku odsouzení. Objevily se názory, že zákonodárce může protiprávním jednáním, třeba když neplatí daň z nemovitosti, s níž jako takovou nesouhlasí, vyjadřovat svůj politický postoj.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1