Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komunisté jednali s Palestinci o únosu a možná i vraždě emigranta a europoslance Pelikána

Komunisté jednali s Palestinci o únosu a možná i vraždě emigranta a europoslance Pelikána

Pražský komunistický režim v roce 1981 vyjednával s Palestinci o únosu, internaci a možná i likvidaci nepohodlných Čechoslováků v exilu. Vyplývá to z nově objevených spisů, které pořadu Reportéři ČT poskytl badatel Radek Schovánek. Režim zvažoval zásah proti politikovi a bývalému řediteli Československé televize Jiřímu Pelikánovi nebo historikovi Janu Tesařovi. Tato zpráva vznikla ve spolupráci s pořadem Reportéři ČT.

Píše se rok 1981, do Prahy na oficiální, navíc prý přátelskou návštěvu přilétá Jásir Arafat, šéf Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Na letišti ho objal komunistický ideolog Vasil Bilak i vybraný pionýr, s tehdejším prezidentem Gustávem Husákem si Arafat bouřlivě potřásl rukou. Mimo dosah kamer lidé z OOP vyjednávali s československými tajnými službami. A učinili jim zvláštní nabídku.

„Bezpečnostní složka OOP navrhovala únos, případně likvidaci Jiřího Pelikána,“ říká badatel Radek Schovánek. Již zesnulý Jiří Pelikán byl v letech 1955 až 1963 šéfem prokomunistického Mezinárodního svazu studenstva, v 60. letech pak ředitelem Československé televize. V roce 1969 zůstal v Itálii, kde vydával časopis Listy. Z domova měl díky někdejším stykům dobré informace, což rozčilovalo Prahu i Moskvu. V roce 1974 se jej režim pokusil zabít, či zranit výbušninou schovanou v balíku. Neúspěšně. V roce 1979 se Pelikán stal europoslancem.

„Na základě jednání soudruhů Obziny a Ijáda připravila Sjednocená bezpečnostní složka Organizace pro osvobození Palestiny akci PELIKÁN,“ uvádí dokument datovaný k 26. listopadu roku 1981. Jaromír Obzina tehdy působil jako ministr vnitra, Salah Chaláf neboli abú Ijád byl zakládajícím členem a šéfem bezpečnosti OOP. Sjednocená bezpečnostní složka (SBS-OOP) fungovala také jako tajná služba.

„Salah Chaláf byl dvojkou OOP po Arafatovi. Patřil do první desítky osob, kterou tehdy měl Izrael v hledáčku,“ potvrdil v exkluzivním rozhovoru pro ČT a INFO.CZ Efrajim Halevi, bývalý šéf izraelské tajné služby Mosad. Chaláf podle všeho naplánoval také masakr izraelských sportovců na mnichovské olympiádě v roce 1972. (Pozn. red: Celý text rozhovoru s Halevim zveřejníme zítra.)

Návrhy ministra Obziny ovšem nakonec zarazila sama rozvědka. „Zásadně odmítáme teroristické akce. Vzhledem k tomu, že Pelikán je známou osobností (poslanec Evropského parlamentu apod.) a organizuje proti nám ideologický boj, tato akce (likvidace) by vzbudila příliš velkou pozornost a více by nám uškodila,“ konstatuje stanovisko odboru číslo 36 z prosince roku 1981. Pod tímto číslem se skrýval Odbor aktivních a vlivových opatření 1. správy Sboru národní bezpečnosti, který měl na starosti – zjednodušeně řečeno – i šíření dezinformaci stejně jako ovlivňování a skandalizaci osob v zahraničí.

Z nalezených dokumentů vyplývá, že Pelikána coby terč útoku navrhli Palestinci. O důvodu lze jen spekulovat. Snad proto, že Pelikán byl židovského původu. Mimochodem, pozdější europoslanec se osobně setkal jak s někdejším šéfem Mosadu Halevim, tak i s palestinským vůdcem Arafatem. Všichni tři se v roce 1956 zúčastnili pražské konference Mezinárodního svazu studentstva, který tehdy Pelikán vedl.

Nicméně, v dokumentech československé rozvědky se objevuje ještě jedno jméno. Ve zmíněném stanovisku z konce roku 1981 se píše: „Dle názoru vedení odboru 36 se jeví vhodnějším navrhnout SBS-OOP případ emigranta Jana Tesaře, který připravuje teroristické akce proti ČSSR… (provedení únosu i jeho dlouhodobou tajnou internaci v některém palestinském táboře při bezpodmínečném zachování jeho života a zdraví).“

Proč rozvědka zmínila historika Jana Tesaře, který teror proti pražskému režimu ve skutečnosti neplánoval? „Byl velice aktivní v oblastech, které československému režimu vadili. Intenzivně se podílel na pašování knih do Československa a zároveň měl široké kontakty v prostředí francouzských trockistů. A nebyl tak známý,“ říká historik a redaktor Lidových novin Petr Zídek.

K žádné z projednávaných operací nedošlo. Jasno do věci nevnesl ani Bechara Traboulsi, který je ve spisech označen jako styčný pracovník OOP. A který žije v Praze. Setkání mezi Palestinci a lidmi z československé bezpečnosti byl – alespoň podle zápisů – osobně přítomen. „Nevybavuji si, že by předmětem jednání schůzek, jichž jsem se jako tlumočník zúčastnil, byly akce uváděné ve vašem emailu,“ napsal poté, co byl konfrontován s listinami. Palestinská ambasáda se ke kauze také nevyjádřila, i když možnost dostala.

 „Z dokumentů, které jsou k dispozici, mám dojem, že celá akce vznikla spontánně během jednání představitelů palestinských rozvědek s tou československou. Palestinci zřejmě pociťovaly jistou nutnost revanšovat se za zbraně, výcvik, logistiku i další pomoc,“ míní historik Zídek. „Představa, že by československá nebo palestinská rozvědka dokázala v roce 1981 unést z Paříže historika Jana Tesaře a dopravit ho do Bejrútu, do výcvikového tábora OOP, se mi zdá zcela fantasmagorická. Myslím, že to svědčí o úpadku profesionality československé rozvědky po roce 1969,“ dodává redaktor Lidových novin.

„Pelikán vydával časopis Listy, který byl financován americkou vládou, ve skutečnosti tedy penězi CIA. Byl v kontaktu s pracovníky americké služby a lidé z československé rozvědky si dobře uvědomovali, že pokud by se mu něco vážného stalo, následovala by velmi tvrdá odveta,“ domnívá se badatel Radek Schovánek.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1