Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec amalgámu. Děti a těhotné budou dostávat zdarma lepší plomby

Konec amalgámu. Děti a těhotné budou dostávat zdarma lepší plomby

Lepší plomby bez doplatku by měly dostávat od příštího roku těhotné a kojící ženy a děti do 16 let. Vyplývá to z nařízení Evropské komise, která zakázala u těchto skupin obyvatel používání amalgámových zubních výplní. Amalgám obsahuje jedovatou rtuť a může významně ničit životní prostředí.

Pojišťovny zatím všem pacientům se zubním kazem hradí plně pouze ručně míchané amalgámové plomby. Místo toho budou zmíněné skupiny obyvatel dostávat výplně z jiných materiálů, například z bílé pryskyřice, takzvané fotokompozity. Ty jsou dražší a pojišťovny je nyní neproplácejí.

„Zákaz amalgámu povede k dramaticky vyšším nákladům na stomatologii, které buď zaplatí pacienti ze své kapsy, nebo to ještě více zatíží veřejné pojištění,“ sdělil serveru iDnes.cz nově zvolený šéf České stomatologické komory Roman Šmucler. Jenže ze zákona mají pacienti nárok, aby jim zdravotní pojišťovna jeden typ plomby plně hradila. Pokud někteří nebudou moci podle nařízení využít amalgám zdarma, budou jim muset pojišťovny zaplatit jiný typ plomby. To se tudíž prodraží.

„Amalgám byl jednoznačně nejlevnější. Žádný jiný materiál se mu v tomto ohledu zdaleka neblíží, všechny další výplně jsou podstatně dražší a pracnější,“ poznamenal šéf královéhradecké pobočky České stomatologické komory Vít Hrubecký.

Experti chtějí amalgám zakázat, protože obsahuje jedovatou rtuť a ničí přírodu. Při vybrušování amalgámu ze zubu totiž dochází k odplavování rtuti do odpadních vod. Nebezpečná rtuť se také uvolňuje do vzduchu při spalování těl v krematoriích.

Za amalgámové plomby zaplatí ročně pojišťovny podle informací iDnes.cz zhruba 1,5 miliardy korun. Podle zubařů by jiné výplně stály pojišťovnu nejméně dvakrát tolik. Prosincové rozhodnutí Evropské komise, které musí ještě schválit Evropský parlament, je čerstvou novinkou i pro pojišťovny. Časem by měly prý amalgámové plomby zmizet úplně. Experti požadují, aby členské země předložily plán, jak se tohoto materiálu v zubních ordinacích zbaví.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1