Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lékový ústav jako Velký bratr. Sledovat chce vaše nemoci i osobní údaje

Lékový ústav jako Velký bratr. Sledovat chce vaše nemoci i osobní údaje

Rodné číslo, adresu a seznam vašich léků – to vše by chtěl nově vědět lékový ústav. Dle návrhu zákona, který míří do sněmovny, by Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) měl kromě údajů o užívaných lécích i přístup k databázi obyvatel. Podle kritiků by tak ale získal lehce zneužitelnou pravomoc, informovala Mladá fronta DNES.

Do lékového ústavu od příštího roku začnou povinně proudit všechny recepty v elektronické podobě. Úřad tak bude agregovat množství citlivých údajů o pacientech. Dle nového zákona, který má projednat sněmovna, by Státní ústav pro kontrolu léčiv chtěl navíc získat informace z databáze obyvatel. Lehko by si tak spojil, kde bydlí který pacient nebo kdo má třeba pohlavní nebo psychickou poruchu. Dle kritiků návrhu by mohlo dojít k citelnému ohrožení dat obyvatel.

Se zákonem nesouhlasí ani někteří poslanci. „Před sedmi lety se už lékový úřad o něco podobného pokusil. Začal vytvářet obrovskou databázi osobních údajů, kterou pak Úřad pro ochranu osobních údajů zrušil a uložil lékovému úřadu pokutu,“ odporuje lidovecký poslanec Ludvík Hovorka. Úřad pro ochranu osobních údajů prý ale zatím v této verzi senátního návrhu žádné pochybení nevidí.

A proč vůbec lékový úřad přístup do registrů potřebuje? „Přístup do registrů by SÚKL využil například v souvislosti s vydáváním povolení k výrobě léčivých přípravků, k jejich distribuci, k činnosti kontrolní laboratoře a podobně,“ uvádí mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomová. Předkladatelem návrhu je senátor Petr Koliba, který nároky lékového úřadu potvrzuje. „Ústav potřebuje přístup do registrů, aby mohl provádět kontrolní činnost, kterou mu ukládá zákon,“ vysvětluje Koliba.

Důvod pro shromažďování množství citlivých údajů nechápou ale ani lékárníci. „S přístupem Státního ústavu pro kontrolu léčiv do centrálních registrů nesouhlasíme, nevidíme k tomu žádný důvod. Domníváme se, že lékový úřad tyto informace ke své činnosti nepotřebuje,“ namítá mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová.

Experti ve zdravotnictví se už se stížností proti novému zákonu údajně obrátili na Nadační fond proti korupci. „Z minulosti víme, že o sběr osobních informací byl vždy zájem, a to z nejrůznějších směrů. Nepochybuji ani vteřinu, že za tímto senátním návrhem je ve skutečnosti úplně jiný účel,“ říká Martin Soukenka z protikorupčního fondu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1