Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lékový ústav jako Velký bratr. Sledovat chce vaše nemoci i osobní údaje

Lékový ústav jako Velký bratr. Sledovat chce vaše nemoci i osobní údaje

Rodné číslo, adresu a seznam vašich léků – to vše by chtěl nově vědět lékový ústav. Dle návrhu zákona, který míří do sněmovny, by Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) měl kromě údajů o užívaných lécích i přístup k databázi obyvatel. Podle kritiků by tak ale získal lehce zneužitelnou pravomoc, informovala Mladá fronta DNES.

Do lékového ústavu od příštího roku začnou povinně proudit všechny recepty v elektronické podobě. Úřad tak bude agregovat množství citlivých údajů o pacientech. Dle nového zákona, který má projednat sněmovna, by Státní ústav pro kontrolu léčiv chtěl navíc získat informace z databáze obyvatel. Lehko by si tak spojil, kde bydlí který pacient nebo kdo má třeba pohlavní nebo psychickou poruchu. Dle kritiků návrhu by mohlo dojít k citelnému ohrožení dat obyvatel.

Se zákonem nesouhlasí ani někteří poslanci. „Před sedmi lety se už lékový úřad o něco podobného pokusil. Začal vytvářet obrovskou databázi osobních údajů, kterou pak Úřad pro ochranu osobních údajů zrušil a uložil lékovému úřadu pokutu,“ odporuje lidovecký poslanec Ludvík Hovorka. Úřad pro ochranu osobních údajů prý ale zatím v této verzi senátního návrhu žádné pochybení nevidí.

A proč vůbec lékový úřad přístup do registrů potřebuje? „Přístup do registrů by SÚKL využil například v souvislosti s vydáváním povolení k výrobě léčivých přípravků, k jejich distribuci, k činnosti kontrolní laboratoře a podobně,“ uvádí mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomová. Předkladatelem návrhu je senátor Petr Koliba, který nároky lékového úřadu potvrzuje. „Ústav potřebuje přístup do registrů, aby mohl provádět kontrolní činnost, kterou mu ukládá zákon,“ vysvětluje Koliba.

Důvod pro shromažďování množství citlivých údajů nechápou ale ani lékárníci. „S přístupem Státního ústavu pro kontrolu léčiv do centrálních registrů nesouhlasíme, nevidíme k tomu žádný důvod. Domníváme se, že lékový úřad tyto informace ke své činnosti nepotřebuje,“ namítá mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová.

Experti ve zdravotnictví se už se stížností proti novému zákonu údajně obrátili na Nadační fond proti korupci. „Z minulosti víme, že o sběr osobních informací byl vždy zájem, a to z nejrůznějších směrů. Nepochybuji ani vteřinu, že za tímto senátním návrhem je ve skutečnosti úplně jiný účel,“ říká Martin Soukenka z protikorupčního fondu.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1