Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mašínová, Remek nebo Helena Suková. Podívejte se, koho senátoři navrhují na vyznamenání

Mašínová, Remek nebo Helena Suková. Podívejte se, koho senátoři navrhují na vyznamenání

Senát navrhne prezidentu Miloši Zemanovi ocenit 27 osobností, mimo jiné tenistku Helenu Sukovou, kosmonauta Vladimíra Remka nebo sestru protikomunistických odbojářů Zdenu Mašínovou. Její bratři Josef a Ctirad se ocenění nedočkali. Návrh nominací dnes schválil senátní organizační výbor, horní komora jako celek o něm rozhodne patrně v červenci.

"Mezi navrhované tradičně patří vědci, lékaři, umělci a váleční veteráni. Senátní podvýbor pro státní vyznamenání doporučil vyznamenat 27 adeptů, což je o jednoho víc než loni, kdy prezident Miloš Zeman vyhověl čtyřem senátním návrhům," uvedla tisková tajemnice horní komory Eva Davidová.

Mašínová je nominována na medaili Za zásluhy. V dětském věku zažila pronásledování svého otce Josefa Mašína, který byl členem protifašistické odbojové skupiny Tři králové a byl nacisty popraven. Po emigraci svých bratrů, kteří se zbraní v ruce bojovali proti komunistickému režimu, byla na několik měsíců uvězněna a komunisty celoživotně perzekvována. Serveru iDnes.cz řekla, že by si od Zemana vyznamenání nikdy nevzala. "Takové individuum, co nás cpe na východ, do Kremlu, Číňanům, je podle mě nedůvěryhodné a nebezpečné," zdůvodnila serveru, proč by od současného českého prezidenta žádné vyznamenání nepřijala.

Bývalý europoslanec KSČM a velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek byl navržen na Řád bílého lva. Je jediným českým i československým kosmonautem, cestu do vesmíru podnikl v roce 1978. Suková je bývalou ženskou světovou jedničkou ve čtyřhře, spolu s Janou Novotnou vybojovala stříbro na olympiádách v Soulu a Atlantě.

Mezi senátní kandidáty na vyznamenání patří režisér Jiří Svoboda, hudební skladatel a pedagog Vadim Petrov, baletka a čtyřnásobná držitelka ceny Thálie Tereza Podařilová, sbormistr Jiří Chvála, operní pěvkyně Eva Děpoltová. Z vědců a lékařů byli navrženi neurochirurg Eduard Zvěřina, průkopník neonatologické péče Miloš Velemínský, zakladatel oboru intenzivní metabolické péče Zdeněk Zadák, radiolog Boris Kreuzberg a vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice Renata Cífková.

Z odbojářů a válečných veteránů byli nominováni účastník Slovenského národního povstání Petr Bachrach, plukovníci Oldřich Vladař a Vladimír Košan nebo příslušník Svobodovy armády Pavel Tarnavský. Ocenění by mohli získat Marie Šupíková a Pavel Horešovský, kteří jako děti přežili vyhlazení Lidic, nebo Zdenka Fantlová - Ehrlich, která přežila několik nacistických koncentračních táborů včetně Osvětimi.

Vyznamenáni by mohli být také historik Miloš Stehlík, archeolog Radomír Pleiner, první rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petr Sáha, sklář René Roubíček, výzkumník v oblasti zpracování kůže Karel Kolomazník, duchovní Josef Peksa, který pomáhal krajanům v Austrálii, a zakladatel sdružení na pomoc seniorům Život 90 Jan Lorman.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1