MDŽ: Ženy za posledních sto let dosáhly plně jen na volební právo, upozorňuje socioložka | info.cz

Články odjinud

MDŽ: Ženy za posledních sto let dosáhly plně jen na volební právo, upozorňuje socioložka

Ženy za posledních sto let dosáhly plně pouze na volební právo. Další z témat, která byla zdůrazňována při prvních demonstracích a pochodech u příležitosti Mezinárodního dne žen, zatím nebyla plně dosažena, říká u příležitosti dnešního Mezinárodního dne žen Marcela Linková z Národního kontaktního centra pro gender a vědu při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Zastoupení žen ve vedoucích veřejných a politických funkcích je podle ní stále velice nízké a stejně tak nebylo dosaženo rovnosti na trhu práce. „Věci se mění, ale mění se pomalu,“ tvrdí Linková.

Na pracovním trhu pokračuje platová diskriminace žen a pracujících matek, nedostupnost částečných úvazků a veřejných zařízení péče o nejmenší děti. Na obecné úrovni podle Linkové přetrvávají předsudky vůči ženám a jejich schopnostem.

Také organizace Charita ČR upozornila na to, že ve společnosti ještě nebylo dosaženo rovnosti mužů a žen. Připomněla přitom výsledky průzkumu Eurostatu, podle kterých mají ženy v České republice v průměru o 22,5 procenta nižší platy než muži. Jde o druhý největší rozdíl v zemích evropské osmadvacítky. Podle Jana Oulíka z Charity ČR na ženách rovněž obvykle leží hlavní tíže péče o domácnost a děti. Pokud se rozpadne rodinné soužití, ocitají se ženy ve velmi svízelných situacích. Řada z nich je mnohdy nedokáže sama řešit, dodal.

Pro matky, které se chtějí po rodičovské dovolené vrátit do zaměstnání, je podle Oulíka návrat nesnadný. Na pracovním trhu například scházejí zaměstnání, která lze skloubit s péčí o děti. Zaměstnavatelé mnohdy nechtějí vycházet vstříc, například nabídkou možnosti z části pracovat z domova či zkrácené pracovní doby. Možnosti řešení vidí Charita ČR v rozvoji sociální ekonomiky. „Chceme, aby se sociální podniky staly pevnou součástí ekonomiky. Stát by mohl rozvoj sociální ekonomiky podpořit přijetím zákona o sociálním podnikání,“ uvedla sociální analytička Charity ČR Martina Veverková.

Velmi pomalu se mění také pohled na postavení žen a mužů, jak už dříve uvedla šéfka organizace proFem Jitka Poláková. Policie v Česku denně zaznamená dva až tři případy znásilnění, podle zjištění se jich ale odehraje desetkrát víc. Obětí jsou ve valné většině ženy. Jak ukázal výzkum organizace Amnesty International, víc než tři pětiny dospělých v Česku si myslí, že si za znásilnění mohou ženy v jistých případech částečně samy. Díl odpovědnosti prý mají, pokud se buď chovaly koketně nebo byly opilé, měly sexy oblečení, neřekly muži jasné ne nebo šly bez doprovodu opuštěným místem.

Velká část pachatelů, které soudy v Česku v roce 2016 odsoudily za znásilnění, dostala podmínečný trest. Ve většině případů se oběť a násilník znali. Pachatelem byl otec, dědeček, matčin partner či spolužák ze školy. Obětí byly i malé děti. Ukázala to analýza 55 pravomocných rozsudků, kterou proFem provedla. Doporučila zpřísnit tresty i změnit přístup při soudním řízení. Předloni padlo 227 pravomocných verdiktů za znásilnění. Podle analýzy dvě pětiny pachatelů odešly od soudu s podmínečným trestem. Důvodem byla třeba pachatelova předchozí bezúhonnost, že se oběť a násilník znali, obžalovaný čin popíral, ale i to, že dětská oběť neměla zjevné následky a traumata.

Na všudypřítomnost sexuálního obtěžování a násilí v životech žen loni poukázalo hnutí #MeToo, které zasáhlo USA a další země. Podle Linkové zaznívá #MeToo v Česku velice opatrně. "Nemyslím, že je to kvůli tomu, že zde sexuální obtěžování a sexuální násilí neexistují, ale kvůli nedostatečně rozvinuté veřejné debatě, stigmatizaci žen, které veřejně vystupují, a jejich zesměšňování," uvedla Linková. Hnutí #MeToo se ve světě "přetavilo" do hnutí #TimesUp, kde je podle Linkové klíčová solidarita žen slavných, bohatých a bílých s ženami, které taková privilegia nemají.

V poslední době podle Linkové posilují politické proudy, které ženám přisuzují tradiční roli matky a pečovatelky a staví na ochranářských principech. Zároveň ale bylo vidět masivní mobilizaci žen v různých částech světa, kdy například Íránky veřejně odkládají šátky a riskují vězení. V USA vznikl v rámci #TimesUp finanční fond na právní pomoc obětem diskriminace. "Jde o nevídanou mobilizaci žen, trvání na tom, aby ženský hlas byl slyšet. Ženy si hlasitě nárokují právo na to, aby s nimi bylo zacházeno jako s lidmi," uzavřela.

Mezinárodní den žen se slaví jako připomínka demonstrace newyorských dělnic z 8. března 1908 proti těžkým pracovním a životním podmínkám. MDŽ si lidé poprvé připomněli v roce 1911 v několika zemích Evropy řadou manifestací, ovšem tehdy to bylo ještě 19. března.

Mezinárodní den žen vznikl v USA, během dvacátého století se ale přesunul na východ>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud