Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Migrační kvóty, brexit, budoucí směr Evropské unie. Babiše čeká série jednání v Bruselu

Migrační kvóty, brexit, budoucí směr Evropské unie. Babiše čeká série jednání v Bruselu

Premiér Andrej Babiš dnes odpoledne a večer v Bruselu absolvuje sérii jednání s významnými zástupci Evropské komise. S jejím předsedou Jeanem-Claudem Junckerem a dalšími by měl hovořit jak o budoucnosti evropského bloku, tak o tématech, která se úzce týkají českých zájmů, tedy o migrační problematice nebo o podobě unijních fondů v příštích letech.

Český premiér přijede do Bruselu v době, kdy v Evropské unii začínají vážné diskuse o její další podobě. Sílí úvahy o prohlubování hospodářské a měnové unie, o změnách ve fungování eurozóny. Je to částečně reakce na rozhodnutí Británie z evropského bloku odejít.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

Zároveň spory kolem způsobu řešení migrační krize opět zdůraznily rozdíly či přímo zásadní rozpory mezi západní a východní části EU. Předseda komise Juncker přitom patří mezi ty evropské politiky, kteří opakovaně zdůrazňují, že podobné rozdělení evropskému projektu škodí.

Předseda vlády jednání v Bruselu zahájí schůzkou s někdejší stranickou kolegyní Věrou Jourovou, která je nyní komisařkou pro spravedlnost. O takzvaném brexitu a českém pohledu na něj bude mluvit s unijním vyjednavačem pro odchod Británie z EU Michelem Barnierem. Sejde se také s prvním místopředsedou komise Fransem Timmermansem. S ním by se podle diplomatů mohl bavit právě o budoucím víceletém finančním rámci či o migrační problematice. Státy EU se od jara 2016 nedokážou shodnout na reformě unijního azylového systému, kterou navrhla komise.

České republice a dalším zemím z východní části bloku vadí především návrh na přerozdělování žadatelů o azyl mezi ostatní země EU v případě, že jeden stát přestane příchod migrantů zvládat. Komise nyní nemá v této věci hlavní slovo, o jejím návrhu diskutují státy bloku. Summit EU dal loni na podzim čas na nalezení kompromisu do poloviny letošního roku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1