Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Miloš Zeman odmítl ocenit parašutistu Jana Kubiše. Někteří historici souhlasí, ostatní zuří

Miloš Zeman odmítl ocenit parašutistu Jana Kubiše. Někteří historici souhlasí, ostatní zuří

Josef Gabčík generálmajorem, Jan Kubiš stále jen plukovníkem. Slovenský prezident Andrej Kiska letos 26. května povýšil parašutistu Gabčíka do hodnosti generálmajora. Rozhodl se tak v roce oslav 75. výročí od útoku na Reinharda Heydricha. Slovák Josef Gabčík ale tehdy 27. května 1942 nečekal na zastupujícího říšského protektora v libeňské zatáčce sám. Po tom, co mu selhal samopal, hodil na Heydrichovo auto bombu Jan Kubiš. Ten ale nadále má jen hodnost plukovníka. Podle informací Respektu jeho posmrtné povýšení nyní odmítnul prezident Miloš Zeman.

Podle informací z týmu Andreje Kisky to měla být letos velká sláva. Slovenský prezident chtěl ocenit rodáka z Poluvsie Josefa Gabčíka a při té příležitosti se chtěl spojit s českým prezidentem Zemanem, který by stejným způsobem ocenil Moraváka Jana Kubiše. Celý slavnostní akt by se mohl navíc uskutečnit v kostele svatého Cyrila a Metoděje, kde sedm parašutistů vzdorovalo v závěrečném boji nacistům a kde všichni nakonec padli.

Ocenění měli dostat Kubiš s Gabčíkem společně, Hrad se k tomu postavil vlažně

Zástupci úřadů údajně jednali společně o oceňování parašutistů celkem dvakrát a podle informací Respektu prý ze slavnostního aktu sešlo kvůli nezájmu na české straně. Důvody, proč se tak stalo, prý Slováci nikdy nezjistili. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček se pro INFO.CZ odmítl vyjádřit, aby tvrzení Kiskova týmu potvrdil, nebo vyvrátil.

Josef Gabčík a Jan Kubiš seskočili na sklonku roku 1941 do protektorátu jako rotmistři. Po vykonání útoku na Heydricha získali oba hodnost poručíků. Po válce v roce 1945 se z nich stali kapitáni in memoriam. V roce 2002 získali oba hodnost plukovníka. A letos se u příležitosti 75. výročí operace Anthropoid stal z Gabčíka díky Kiskovi také generálmajor.

Jsou i vhodnější příležitosti k jejich ocenění, míní historici

Přestože oba hrdinové si připomínání zaslouží, názor historiků na jejich posmrtné povyšování se různí. „Dosti pochybuji o pravdivosti údajné zprávy přinesené časopisem Respekt, podle níž „prezident odmítl ocenit Jana Kubiše“. Osobně nejsem stoupencem povyšování do hodnosti generálů in memoriam ani u těch našich hrdinů, jako je například Jan Kubiš. Za chvíli bychom se dopracovali toho, že v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici bojovalo 18. 6. 1942 sedm generálů. To by bylo vhodným námětem k ironizování. Myslím si, že pietní slavnosti, jako je třeba ta 18. 6. v Resslově ulici, a nebo jako je zádušní mše sloužená za povražděné spolupracovníky parašutistů arcibiskupem Dukou každý rok v říjnu počínaje rokem 2011, jsou daleko vhodnější formou uctění památky našich vlastenců, než hodnost generála in memoriam pro Jana Kubiše,“ komentuje pro INFO.CZ archivář a specialista na operaci Anthropoid Vojtěch Šustek.

Posmrtné vyznamenání by ale zároveň mohlo vyvolat pozornost a více rozšířit povědomí o parašutistech, což je vedle ocenění hrdinství další důležitý aspekt. „Dle mého názoru to měl a mohl být potřebný symbolický akt povýšení dvou hrdinů při příležitosti 75. výročí odstranění kata Čechů a Židů Reinharda Heydricha. Prezidenti Česka a Slovenska by společně povýšili Čecha Kubiše a Slováka Gabčíka. Respektive dva Čechoslováky. Zeman to mel udělat. I tyto činy, které rezonují v médiích, rozšiřují povědomí o statečnosti parašutistů a jejich spolupracovníků, a to je velmi potřebné. Nicméně, jsou na stole ještě i potřebnější věci v tomto kontextu,“ vysvětluje pro INFO.CZ historik Marek Melša.

Generál a plukovník leží v neudržovaném hrobě v Ďáblicích

Kromě uznání hrdinství by si podle něj zasloužil větší péči i pomníček v místě posledního odpočinku hrdinů. „Řešme například neutěšený stav místa na Ďáblickém hřbitově, kde hrdinové z Resslovky leží. Je zarostlé křovinami a dosti neupravené. Malý pomníček, který navíc již po pár letech dosti ztrácí na citelnosti, rozhodně nestačí. To místo potřebuje upravit, vysekat křoviska, zasadit květiny. Přidat destičky se jmeny hrdinů, o kterých víme, že tam leží. Překvapivě není politická vůle, ministru Stropnickému stačí jen ten malý pomníček a ani Vojenský historický ústav neshledává na místě nic, co by se mělo upravit. Je to lenost nebo nekompetence? Chodím velmi často v rámci historických procházek s lidmi na tato místa a téměř vždy jsou v šoku, jak neupravený je tento kout Ďáblického hřbitova (krom pietního pohřebiště obětí komunismu a hrdinů třetího odboje). Tento problém vnímám jako palčivější, než to, že Zeman nereagoval na Kiskovu vyzvu,“ uzavírá Melša.

Přestože oba členové výsadku Anthropoid bojovali proti nacismu stejnou měrou, generálmajor Josef Gabčík má nyní vyšší hodnost než plukovník Jan Kubiš. Kromě vojenského povýšení in memoriam mohou čeští prezidenti ocenit statečnost nebo zásluhy některým ze státních vyznamenání. Těch zatím Miloš Zeman udělil 131. Ocenil například komunisty zavražděného pátera Josefa Toufara, příslušníka výsadku Platinum – Pewter a odbojáře Jaroslava Klemeše nebo umělce Lucii Bílou, Jiřinu Bohdalovou a Daniela Hůlku.

Zde si můžete přečíst články ze seriálu ANTHROPOID k 75. výročí operace. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1