Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Minimální mzda v Česku roste, stále je ale pod průměrem střední i východní Evropy

Minimální mzda v Česku roste, stále je ale pod průměrem střední i východní Evropy

Minimální mzda v ČR přes letošní navýšení na 11 000 korun (407 eur) patří v regionu střední a východní Evropy stále k těm nižším. Průměr v regionu se pohybuje okolo 12 500 Kč (461 eur). Vyplývá to ze studie poradenské firmy Mazars.

Nejnižší minimální mzdu mají jednoznačně zaměstnanci na Ukrajině, kteří si vydělají v přepočtu 3051 Kč (113 eur). Následuje Albánie (161 eur) a Makedonie (195 eur). Naopak nejvyšší minimální mzdu mají zaměstnanci v Rakousku, kde si vydělají v přepočtu 45 000 korun (1677 eur). Rakousko ovšem nemá stanovenou hranici minimální mzdy státem, jde tudíž o průměr nejnižších mezd, které udělují zaměstnavatelé zaměstnancům dobrovolně.

Vyšší minimální mzdu než čeští zaměstnanci mají i Slováci (435 eur) a Poláci (455 eur). Českou republiku předstihuje v minimální mzdě těsně také Maďarsko (411 eur).

Jaká bude minimální mzda v roce 2018? Podívejte se zde.

O dalším zvýšení minimální mzdy v ČR bude v pondělí rozhodovat vláda. Tripartita, tedy zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů, se koncem května na částce nedohodla. Odbory požadovaly zvýšení od ledna o 1500 korun na 12 500 korun, podle zaměstnavatelů by to mělo být o 800 korun. Ministerstvo práce navrhuje přidání o 1200 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tento návrh podporuje.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1