Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ministr Ťok má problém. Kvůli elektronickému mýtu mu Brusel hrozí žalobou.

Ministr Ťok má problém. Kvůli elektronickému mýtu mu Brusel hrozí žalobou.

Situace je zřejmě vážnější, než se zdá a než ministr dopravy Dan Ťok dosud říkal. Evropská komise se v posledních dnech vyjádřila ke stížnosti na prodloužení smlouvy na provoz českého mýtného systému, kterou ministerstvo uzavřelo se společností Kapsch. Vyjádření Evropské komise podle informací INFO.CZ dorazilo i do centrály společnosti SkyToll, která si na postup rezortu dopravy stěžovala v Bruselu.

„Zvolený postup Evropské komise svědčí o tom, že situace není tak banální, jak se o tom média a veřejnost snaží přesvědčit ministr Ťok, který tvrdí, že obdobných dopisů od Evropské komise dostává stát desítky,“ říká výkonný ředitel a předseda představenstva společnosti SkyToll Matej Okáli. Podle informací Evropské komise například v roce 2015 probíhalo pouze pět řízení na obdobné úrovni. „Svědčí to o tom, že ministr tradičně dění okolo mýta bagatelizuje a veřejnost uvádí úmyslně v omyl," dodává Okáli. Společnost má zkušenosti s provozem elektronického mýta na Slovensku.

Prvním krokem při podezření na porušení unijního práva bývá zahájení tzv. strukturovaného dialogu. To, že takový dialog Evropská komise s Ťokovým ministerstvem přeskočila a rovnou poslala dopis, kterým upozornila na možný problém, může podle mnoha odborníků svědčit o tom, že situaci vnímá jako závažnou.

Ministerstvo obdrželo výzvu 16. února a od té doby České republice běží dvouměsíční lhůta na vyjádření. Podle toho, jak budou české orgány spolupracovat, se Brusel rozhodne, jaké další kroky podnikne. Výsledkem může být i žaloba pro porušení práva EU.

Prodloužení smlouvy se společností Kapsch o zajištění provozu elektronického mýta po roce 2016 ministerstvo obnovilo loni v létě bez vyhlášení veřejné soutěže. Ťokův rezort postup zdůvodnil technickými důvody a časovým tlakem. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém verdiktu uvedl, že ministerstvo, jakožto zadavatel zakázky, upravilo podmínky ve prospěch vybraného uchazeče. Jedná se o zakázku v objemu 5,27 miliard korun.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1