Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ministr Ťok vyslal krajům nepříjemný vzkaz: Peníze navíc prostě nemám

Ministr Ťok vyslal krajům nepříjemný vzkaz: Peníze navíc prostě nemám

Ministři dopravy patřili v polistopadových vládách vždy k ohroženým druhům. Bývalý šéf české Skansky se ve funkci drží už přes tři roky. „Je normální, že po volebním období někdo skončí. Než úřad poznáte a dokážete využívat pro svou práci, trvá to až půl roku. Tenhle čas já nepotřebuji, pokračuji dál,“ říká sedmnáctý šéf rezortu dopravy Dan Ťok v rozhovoru pro deník E15.

Kraje v minulém týdnu oznámily, že od vás chtějí 18 miliard na nové vlaky. Vy máte k dispozici osm. A také chtějí čtyři další miliardy na silnice 2. a 3. třídy. Dokážete ty peníze někde najít?

Na rovinu říkám, nemám. Když ale ministerstvo financí najde tři miliardy, přidáme miliardu z fondu dopravy, aby byly peníze na silnice.

A najdou finance další zdroje?

Uvidíme. U krajů mi vadí ta automaticky natažená ruka. Když přebíraly silnice 2. a 3. třídy, dostaly k nim i rozpočtové určení daní, a přesto stále chtějí další peníze po státu. Protože jsme jim to prý dali podfinancované. Jenže tak jsme to měli všichni, i my, co máme dálnice a silnice 1. třídy.

Mýtné by tomu na silnicích nižších tříd nepomohlo?

Ne, protože instalace systému na dvojkách a trojkách by byla dražší než vybrané mýto. To nedává smysl. Byla to myšlenka minulých koaličních partnerů, já byl vždy proti. Mýto rozšíříme na jedničkách, kde to vydělává a také to pomůže obcím, které ještě nemají obchvaty.

Právě 8. března je pro mýto rozhodný den, kdy máte otevírat obálky s nabídkami na systém. Už se nebojíte, že to antimonopolní úřad zastaví?

Bylo tu velmi mnoho tlaku, abychom obálky neotevřeli. Ale vidím jako velmi pravděpodobné, že se to podaří. Myslím, že už nemůže nastat síla, která tomu zabrání. Těším se na technická řešení, která přijdou, i na to, jaké budou ceny. Protože to bude jakási reflexe toho, co se tady posledních 12 let dělalo. Daňový poplatník dostane poprvé možnost zjistit, kolik mýtná služba stojí.

Co bude následovat, až obálky otevřete?

Budeme mít předběžné nabídky. Potom bude čas vyjednávat o cenách i podmínkách, třeba je i dostávat níž a upřesňovat, abychom mohli pokračovat nejvhodnějším způsobem.

Stihnete termín roku 2019? Dokdy máte čas?

Když se to stane, dejme tomu, do září října, jsme pořád v harmonogramu.


Kolik kilometrů dálnic se v Česku postaví a jak plány ministra dopravy komplikuje, že vládne v demisi?

Čtěte celý rozhovor na webu E15.cz >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1