Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Myslivci se stali neomezenými pány lesů. Za vstup do honitby hrozí tučná pokuta

Myslivci se stali neomezenými pány lesů. Za vstup do honitby hrozí tučná pokuta

Maximální pokuta za zakázaný vstup do honitby by mohla vzrůst na trojnásobných až 30 tisíc korun. Počítá s tím novela mysliveckého zákona, kterou dnes na návrh ministerstva zemědělství podpořila vláda. O schválení materiálu informoval na twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Proti novele se zvedla kritika, pod petici proti změně zákona se podepsalo skoro 46 tisíc lidí.

„Za porušení zákazu se navrhuje uložení pokuty až do výše 30 tisíc korun. Jedná se o zvýšení horní hranice sankce. Maximální výše pokuty bude využita jen v nejzávažnějších případech,“ uvedla ještě před dnešním projednáváním materiálu mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Zákaz vstupu do honitby vyhlašuje státní správa na žádost myslivců v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo při mysliveckém lovu. 

Jenže s novelou mají problém hlavně někteří zemědělci. Ústecký zemědělec a autor petice Daniel Pitek (Zelení) označil novelu za paskvil. Je ale rád, že se podařilo změnit původní záměr ministerstva, aby zákaz vstupu do honitby začal platit od jeho vyhlášení na úřední desce. Lidé by se pak sice mohli bránit u soudu, ale to by podle něj nemělo odkladný účinek.

„Chceme pomoci touto novelou řešit škody páchané zvěří, nicméně bez větší spolupráce myslivců, zemědělců a státní správy to nepůjde,“ vysvětlil na svém twitterovém účtu ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Myslivci by podle ní měli dodržovat plány lovu, a aby dokázali, že odstřelili potřebný počet kusů, budou veterinářům společně se vzorkem masa zasílat například i ocásky divokých prasat. U jiných zvířat půjde zase třeba o čelisti,“ dodává ministr.  


Novela ale hlavně neřeší vytváření a rušení honiteb a přesun práv od myslivců k majitelům pozemků, upozornil Pitek. „Vlastníci honebních pozemků mají minimální práva oproti uživatelům, kteří tam jsou. Je to skanzen socialismu,“ uvedl.

Ministerstvo chce novelou snížit stavy přemnožených prasat a jelenů. Prasata často žijí například v lánech kukuřice. Zemědělci, aby mohli žádat o náhradu škod způsobených zvířaty, budou muset pole zmenšovat. Myslivci by tak měli mít odstřel zvěře snazší. „Cílem je snížit škody, které na zemědělských plodinách i pozemcích způsobuje spárkatá zvěř,“ uvedl na twitteru Ayrer.

„Usnadnit lov mohou i zemědělci. Pokud mají velká pole s kukuřicí nebo s řepkou, ve kterých se může zvěř skrývat, měli by je zmenšit. Když ale větší než třicetihektarová pole nezmenší nebo je nerozdělí aspoň dvanáct metrů širokým pásem porostlým například jetelem nebo tuřínem, kde se zvěř lovcům neschová, nebudou mít nárok na náhradu škody způsobené zvěří,“ vysvětluje ministr Jurečka.

Zemědělci budou muset mít na pozemcích maximálně 30 hektarů jedné plodiny, ve které se může skrývat spárkatá zvěř. Pak bude muset následovat pás o minimální šířce 12 metrů, na kterém bude růst plodina usnadňující lov této zvěře. Pokud zemědělci tuto podmínku nesplní, nedostanou náhradu za škody, které zvěř způsobila. Podle Pitka se ale stavy prasat a jelenů nesníží, dokud nezačnou myslivci střílet více bachyně a laně.

Myslivci budou muset podle normy dodržovat plán lovu, jako důkaz by měli posílat veterinářům například tzv. pírka, tedy ocásek z odlovených kusů. Při nesplnění plánu lovu bude hrozit myslivcům pokuta do 100 tisíc korun, do 200 tisíc korun pro právnické osoby.

V Česku činí výměra honebních pozemků 6,8 milionu hektarů. Zhruba 57 procent tvoří zemědělská půda, 38 procent lesní půda a pět procent vodní plocha s ostatními pozemky.

Připomínkové řízení a následné vypořádání připomínek k novele trvalo déle než rok. Ministerstvo zemědělství stále počítá s tím, že normu stihnou zákonodárci projednat do podzimu, kdy skončí mandát současné Sněmovně.