Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na řeku stále bez piva a rumu. Vláda odmítá návrh na zrušení nulové tolerance, výjimku nemají ani vodáci

Na řeku stále bez piva a rumu. Vláda odmítá návrh na zrušení nulové tolerance, výjimku nemají ani vodáci

Vláda nepodpoří návrh Pirátů na zrušení pokut pro vodáky za jízdu pod vlivem alkoholu. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) nechce rušit nulovou toleranci nikde v dopravě. Navíc se podle něho ukázalo, že vodáci "dělají problém". O dnešním rozhodnutí kabinetu informoval tiskový odbor vlády. O novele bude rozhodovat sněmovna.

Podle Pirátů je postih neúčinný, podle ministerských stanovisek ale plavba v podnapilosti může ohrozit jak bezpečnost popíjejících vodáků, tak jiných lidí. "Jsme stabilně proti tomu, aby se na vodě a kdekoli při dopravě pilo. Tam, kde prorazíme nulovou toleranci pro alkohol v dopravě, tak je to špatně. Ukázalo se, že vodáci dělají na vodě problém," komentoval návrh před jednáním Ťok.

Pod návrh na zrušení pokut se podepsala padesátka poslanců ze všech frakcí vyjma ČSSD. "Dle odhadů až 80 procent vodáků na vodě požívá alkohol, ačkoli v současné době platí za takový přestupek pokuta až 100.000 korun. Je vidět, že tato represivní politika je zcela neefektivní," uvedl poslanec Pirátů Lukáš Bartoň.

Podle ministerstva vnitra by bylo možné uvažovat nejvýše o zmírnění dosavadní úpravy v podobě snížení pokuty nebo omezení platnosti na vybrané vodní cesty. Ministerstvo zdravotnictví označilo argumentaci maximální pokutou za zavádějící, neboť spodní hranici sankce zákon neurčuje a skutečná pokuta může být podstatně nižší nebo místo ní může být uloženo napomenutí.

Změna zákona by podle autorů měla pouze dekriminalizovat, nikoli plně legalizovat "pití alkoholu na vodě". V platnosti by zůstalo ustanovení, které policii nebo Státní plavební správě umožňuje zakázat plavbu člověku pod vlivem alkoholu nebo jeho potrestání za ohrožování ostatních.

Novela ruší sankci za plavbu pod vlivem jen pro kapitány a členy posádky malých plavidel, která nepodléhají zápisu do plavebního rejstříku a nemají vlastní strojní pohon. Na řidiče vodních skútrů nebo posádky motorových člunů se tedy zrušení přestupku nevztahuje.

Navrhovanou právní úpravou nebude podle podle Bartoně dotčena odpovědnost posádky lodí za způsobenou škodu či újmu na zdraví, případně další odpovědnosti stanovené v jiných předpisech.

Poslanec má za to, že novela by mohla být přijata tak, aby mohla platit už o letošní vodácké sezoně. S ohledem na lhůty pro schvalování zákonů je to ale nepravděpodobné.

Podobnou novelu, která by měla umožnit cyklistům jízdu po vypití dvou piv nebo skleničky vína, navrhli znovu senátoři. Obdobný předloňský návrh senátorů Sněmovna v předvolebním složení nestihla projednat za rok.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1