Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na vládu míří zákon o výzkumu, který počítá se vznikem nového ministerstva. Jeho osud je nejistý

Na vládu míří zákon o výzkumu, který počítá se vznikem nového ministerstva. Jeho osud je nejistý

Návrh zákona o výzkumu, který má vytvořit lepší podmínky pro financování a koordinaci výzkumu a zřídit k tomu samostatné ministerstvo, míří na vládu. Měla by ho projednat ještě na podzim, řekl dnes ČTK jeho předkladatel, místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek. Další osud návrhu bude záležet na nové vládě, podle Bělobrádka je ale změna v této oblasti v každém případě nutná.

Návrh zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací předpokládá vznik nového ministerstva pro vědu a výzkum (MVV). Koordinovalo by oblast výzkumu a její financování. Právě nové ministerstvo je ale jedním z bodů kritiky. „Jsme toho názoru, že zřízením nového ministerstva by došlo pouze k nárůstu byrokratického aparátu a také k citelným zásahům do výdajové stránky státního rozpočtu,“ uvedlo v jedné z připomínek ministerstvo pro místní rozvoj. Podle ministerstva financí zase „vznik nového ministerstva nepřináší dostatečný ekonomicky zdůvodnitelný efekt“. Výhrady má i ministerstvo školství.

Tyto připomínky i některé další se nepodařilo do návrhu zapracovat, je proto podáván takzvaně s rozporem. „Některým připomínkám však principiálně vyhovět nelze, neboť mají politický charakter a jdou proti samotné podstatě návrhu. Příkladem je otázka zřízení nového ministerstva. Jestliže vláda schválila věcný záměr zákona, který zřízení ministerstva předpokládá, nelze akceptovat názor, že ministerstvo zřízeno být nemá,“ vysvětlil Bělobrádek.

Pod MVV by podle návrhu přešly Grantová agentura a Technologická agentura ČR a v další fázi také Akademie věd ČR a vysokých škol, tedy instituce, přes které prochází podstatná část peněz na výzkum. Zatím je tato oblast rozdělená mezi ministerstvo školství a ministerstvo průmyslu.

Ani v případě kladného stanoviska vlády není reálné, že by se návrh dostal do Poslanecké sněmovny ještě před volbami. Bělobrádek přesto doufá, že práce odvedená na novém zákoně nezapadne.

„O tom, že systém výzkumu, vývoje a inovací v České republice potřebuje změnu, není pochyb. Vyplývá to z řady doporučení daných například mezinárodním auditem z roku 2011 nebo vyplývajících z analýz stavu VaVaI (výzkumu, vývoje a inovací) v České republice nebo mezinárodních srovnání, například Innovation Union Scoreboard. Předložený návrh zákona na ty signály, které lze legislativně řešit, reaguje. Bude ale záležet na příští vládě, zda a v jaké míře naše doporučení přijme,“ uvedl.

Zefektivnit řízení vědy a výzkumu má současná vláda v programovém prohlášení, věcný záměr zákona o výzkumu schválila loni v srpnu. Dosud tuto oblast reguluje zákon z roku 2002, ten je ale podle důvodové zprávy již zastaralý, neumožňuje podporu inovací nebo spolupráci výzkumné a podnikatelské sféry.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1