Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na Vysočině se po sto letech objevili vlci. Jednoho srazilo auto

Na Vysočině se po sto letech objevili vlci. Jednoho srazilo auto

Na dálnici D1 na Havlíčkobrodsku srazilo auto minulý týden vlka. Mrtvou šelmu našel na poli poblíž obce Skorkov místní obyvatel, který o nálezu v pátek večer informoval ochránce přírody. Podle nich jde zřejmě o vlka, samce vážícího kolem 40 kilogramů. Informace ze společné tiskové zprávy Hnutí Duha, Univerzity Karlovy a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) ČTK potvrdil ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR Václav Hlaváč.

Zprávu o nálezu mrtvého vlka u 100. kilometru D1 nejdřív dostalo Hnutí Duha. Hlaváč se na místo dostavil s Pavlem Hulvou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Vlka jsme převzali a získali pro vědecké analýzy. Zvíře teď bude podrobeno podrobnému zkoumání, odkud přišlo, jak je příbuzné se známými populacemi v okolí a podobně," uvedl Hlaváč. Vizuálně podle něj zvíře nese všechny znaky vlka.

Na Vysočině vlci nežili déle než sto let. „Ten nález souvisí se šířením vlka," uvedl Hlaváč. Vlci do Česka přicházejí ze severozápadu, už žijí na Kokořínsku a Broumovsku, údaje o nich jsou i z Krušných hor. Na Vysočině byl asi deset kilometrů od místa nynějšího nálezu zachycen vlk fotopastí už vloni, podle Hlaváče tohoto vlka pravděpodobně taky zabilo auto. „Je možné, že jsme na nějaké migrační cestě," řekl k možnému výskytu vlků v kraji.

Vlk teď podle ochránců přírody chtěl překonat dálnici pár desítek metrů od mostu přes silnici mezi obcemi Skorkov a Zbinohy. Dálnici se na Vysočině pokoušejí překročit i losi a rysi. Posledním doloženým případem zabitého vzácného zvířete je rys, který byl nalezen před čtyřmi lety na 80. kilometru dálnice u Koberovic na Pelhřimovsku.

Kolizím by mohly zabránit nadchody nad dálnicí, takzvané ekodukty. Podle některých kritiků to ale jsou zbytečné a drahé stavby. Hlaváč uvedl, že zpochybňování ekoduktů způsobilo to, že velké procento z nich bylo v minulosti postaveno na místech, kde skutečně k ničemu nejsou. „Ale ekodukty, které jsou dobře navržené, na správných místech, mají nezastupitelný význam. Staví se v celé Evropě," řekl.

Na dálnici D1 v Kraji Vysočina budou při modernizaci D1 postaveny dva ekodukty. Podle Hlaváče teď v tomto 100 kilometrů dlouhém úseku není žádný most, který by zvířata mohla využít k překonání dálnice a musí ji přebíhat. Význam ekoduktů stoupne proto, že při opravách bude dálnice oplocená, uvedl Hlaváč.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1