Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nehoda dívek poslouží jako odstrašující příklad, záznam by ale lidé šířit neměli, říká psycholožka

Nehoda dívek poslouží jako odstrašující příklad, záznam by ale lidé šířit neměli, říká psycholožka

Případ tragické nehody dvou dívek na Mostecku vyvolal diskuse o bezpečí na českých silnicích. Zvláště mladí lidé s čerstvým řidičským průkazem často riskují. I proto se objevily návrhy, aby se událost prezentovala jako odstrašující příklad.

Záznam nehody v pátek obletěl sociální sítě. Čtvrteční tragickou jízdu přenášela spolujezdkyně živě na Facebooku. Právě snaha se předvést před fanoušky stála jedno z děvčat život a druhé přivodila zranění.

Vše ale mohlo skončit ještě hůře, pokud by auto při nehodě zasáhlo další vozy. Nevěnování se řízení a rychlá jízda patří k nejčastějším příčinám smrtelných havárií na českých silnicích.

Není tedy divu, že se od lidí, kteří video viděli, ozývají návrhy, aby záznam posloužil v rámci osvěty. „Myslím, že každý řidič, by měl video vidět. Hlavně ti mladí, co jim smrdí řidičák ještě autoškolou,” stojí v komentářích pod videem na YouTube.

 

S využitím případu pro prevenci a při školení řidičů souhlasí i dopravní psycholožka Adéla Doležalová. „Ta nehoda může sloužit jako ukázkový příklad toho, co se za volantem nemá dělat,” prohlásila pro INFO.CZ.

Nebylo by to poprvé, co by řidiče varovaly tragické příklady. Kampaň založenou na záběrech dopravních nehod v minulosti nasadilo například ministerstvo dopravy pod názvem Nemyslíš-zaplatíš.

Televize, které spoty vysílaly, je ale často cenzurovaly z obavy před postihem od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V případě reálných havárií je navíc nutné brát ohled i na pozůstalé. Matka zesnulé dívky například vyzvala, aby lidé video nesdíleli. Prohlásila, že ona sama už ho nechce nikdy vidět.

Etický problém při nakládání se záběry čtvrteční nehody vidí i Doležalová. „Já bych to video nešířila, nepouštěla bych ho řídičům. Dá se to zmínit ústně jako příklad, ale neukazovala bych přímo ty záběry,” říká.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1