Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejasný žadatel, nadhodnocené položky. Posudky k Čapímu hnízdu upozorňovaly na rizika

Nejasný žadatel, nadhodnocené položky. Posudky k Čapímu hnízdu upozorňovaly na rizika

Nadhodnocené položky v rozpočtu, nejasný žadatel. Posudky, které si v roce 2008 nechal zpracovat středočeský dotační úřad k výstavbě rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo, upozorňovaly na rizika projektu. Podle expertíz nebylo vhodné projekt podpořit. S odvoláním na posudky, které získal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, o tom informoval server iRozhlas.cz. Kvůli podezření z dotačního podvodu policie obvinila i premiéra Andreje Babiše (ANO).

Úřad regionální rady Regionálního operačního programu Střední Čechy si podle serveru nechal zpracovat dva posudky. Měly říct, zda by byl areál životaschopný a zda je v silách žadatele projekt finančně zabezpečit. Jeden z posudků tvrdil, že areál by úspěšně sloužil k prezentaci investora, přínos pro celý region a efektivní využití vložených peněz ale podle něj nebyly prokázány. Druhý posudek zase pochyboval o tom, že by firma mohla splatit stamilionové úvěry.

Hned při počátečním studiu podkladů projektu vynikne nejednoznačná identifikace žadatele," píše jeden z hodnotitelů. Upozorňuje na to, že v podkladech je uveden jako žadatel Farma Čapí hnízdo a ZZN Agro Pelhřimov, akciová společnost. Jenže přiložená daňová přiznání se sice týkala firmy ZZN Agro Pelhřimov, ale společnosti s ručením omezeným.

Současné vedení ROP Střední Čechy zdůrazňuje, že posudky měly při hodnocení projektu doporučující charakter. Bývalý hejtman Petr Bendl (ODS), uvedl, že výbor regionální rady, kterému předsedal, posudky neměl k dispozici. "My jsme dostali doporučení, o ničem takovém jsme nevěděli," dodal Bendl, který dotaci pro Farmu Čapí hnízdo v létě 2008 podepsal.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. V prosinci 2007 se přeměnila na stejnojmennou akciovou společnost s akciemi na majitele. Jediným akcionářem byla akciová společnost ZZN Pelhřimov. Podle vyšetřovatelů však ke změně nebyl ekonomický ani podnikatelský důvod. Kvůli změně nebylo možné dohledat majitele firmy, která tak získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1