Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Nejhorší moment.“ Exministr Dobeš promluvil o Bártovi a Věcech veřejných. Co mu provedli?

„Nejhorší moment.“ Exministr Dobeš promluvil o Bártovi a Věcech veřejných. Co mu provedli?

Bývalý ministr dopravy za Věci veřejné a později strany LIDEM Pavel Dobeš se pokouší o politický návrat. Loni na podzim neuspěl ve volbách do Poslanecké sněmovny, kam kandidoval za hnutí STAN. Teď se ale nevzdává a chce za hnutí prorazit na společné kandidátce s TOP 09 na radnici v Praze 3 i na magistrát. V rozhovoru pro Blesk Zprávy Dobeš promluvil o tom, kdo fakticky řídil ministerstvo dopravy, o údajných úplatcích ve Věcech veřejných i tom, proč odcházel z VV a nakonec i od Karolíny Peake.  

Jak vzpomínáte na dobu ve vysoké politice? Přišel jste za Věci veřejné, později přestoupil do strany LIDEM s Karolínou Peake a pak následoval pád vlády.

Na pozici ministra dopravy vzpomínám v dobrém. Nerad bych, abych byl zaškatulkovaný mezi ty, kteří říkají, že to bylo strašné období. Pro mě to období bylo velmi zajímavé, naučil jsem se ohromnou spoustu věcí, poznal jsem řadu lidí, naučil jsem se fungovat v legislativním procesu, v Senátu, ve Sněmovně, takže mi to dalo velmi mnoho a jsem za to období velmi rád.

Co se týče jednotlivých bodů té doby, tak na to zas člověk až tak dobře nevzpomíná, ale byly to situace, které se vyvinuly i s ohledem na vývoj kolegů, kterým člověk do hlavy nevidí. No a konec pana premiéra (Petra) Nečase, to je příběh sám pro sebe, který je dost smutný. To je asi to nejpřijatelnější slovo.

Vy jste byl jedním z nejmladších ministrů vůbec. Když jste byl ve vládě, tak vám bylo 29 let. To byla od vás docela odvaha, nebo ne?

Já bych z dnešního pohledu řekl, že to byla velká drzost. Asi bych to spíš takto otočil. S odstupem času je slovo drzost asi ten správný výraz. Přesto, že si troufám říct, že jsem se snažil, a vnímám, že řadu těch věcí jsem tehdy nevěděl. Učím se ale dodnes a věřím, že se budu učit i dál.

Jaký nejhorší moment jste si z tehdejší politické doby odnesl, kdybyste měl vypíchnout jednu událost?

Nejhorší moment, bych řekl, že je asi období, kdy kolegyně a kolegové z Věcí veřejných vytvářeli nátlak na mé odstoupení a následně vytvářeli mediálně jiné důvody, než které byly prezentovány na grémiích strany. To mi přišlo asi nejsmutnější. Řada lidí se navíc vyjadřovala do médií úplně jinak, než jak se vyjadřovala dvě hodiny předtím na uzavřeném jednání. To mě opravdu hodně zabolelo.

Čtěte pokračování článku na Blesk.cz >>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1