Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejvíce smluv s Lesy ČR má společnost Uniles z holdingu Agrofert, píší Hospodářské noviny

Nejvíce smluv s Lesy ČR má společnost Uniles z holdingu Agrofert, píší Hospodářské noviny

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) má se společností Uniles z holdingu Agrofert aktuálně uzavřeno 43 smluv z celkových 221. Uniles tak má nejvíce zakázek ze všech firem. S odkazem na seznam smluv s externími podniky, které Lesy ČR zveřejnily minulý týden, o tom informují dnešní Hospodářské noviny (HN).

Agrofert vlastnil premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) do loňského února, kdy se stal součástí svěřenského fondu.

Deník uvedl, že vliv vstupu Agrofertu v roce 2011 do firmy Uniles a ještě více moment, kdy se Babiš stal v roce 2013 vicepremiérem a ministrem financí, je na výsledcích podniku jasně vidět. „Zatímco do roku 2013 získal od LČR práci za 461 milionů, od roku 2013 už celkem za 2,1 miliardy,“ píšou HN. Jen za letošní rok Uniles, který sídlí v opraveném areálu v severočeském Rumburku, vyúčtuje Lesům ČR podle tiskové mluvčí státního podniku Evy Jouklové 657 milionů korun.

Současný ředitel Lesů ČR Tomáš Pospíšil připisuje úspěchy Unilesu kromě výhodně nabídnuté ceny i jeho velikosti. "Rozhodující je, že oni mají rozdíl mezi cenou, kterou nám nabídnou za dřevo, a cenou, kterou si účtují za pěstební práce, často nejvyšší," řekl listu. Roli podle něj ale hraje i to, že Uniles je velký podnik, který se jako jediný účastní tendrů ve všech oblastech. „Navíc mají to výjimečné zázemí Agrofertu, možnost si sehnat bankovní záruky, personál,“ dodal Pospíšil.

Pro Vojenské lesy a statky (VLS), které spadají pod ministerstvo obrany, pracoval Uniles podle tiskového mluvčího podniku Jana Sotony v letech 2008 až 2017 na zakázkách v celkové hodnotě 57 milionů korun. Od Babišova vstupu do vlády to bylo 24 milionů, největší objem prací, téměř za 12 milionů, připadl na rok 2014, píšou HN. Uniles kácel pro vojenské lesy i stromy zasažené kůrovcem ve vojenském újezdu Libavá nebo na Šumavě. Pro letošek a příští rok má podnik s Unilesem uzavřenou rámcovou dohodu za 316 milionů korun. Podle mluvčího VLS to ale neznamená, že společnost zakázky v takové hodnotě získá. „Jde o předběžný výpočet ceny zakázky od každého dodavatele, jejíž dílčí části se pak soutěží v jednotlivých minitendrech,“ uvedl Sotona.

Společnost Wotan Forest, která se soustřeďuje spíše na pěstební činnost a dřevařskou výrobu, měla od Vojenských lesů a statků v uplynulých deseti letech větší objem zakázek než Uniles, celkově přes 64 milionů korun. Největší sumu, téměř 20 milionů, inkasovala firma v roce 2017. Podnik, který sídlí v panelovém domě poblíž centra Českých Budějovic, se podílel i na nové výsadbě ve vojenském újezdě Libavá. Lesy ČR poslaly společnosti Wotan Forest za posledních deset let 764 milionů korun.

Agrofert si žádný střet zájmů svého bývalého majitele nepřipouští. Uniles má podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky u státních zakázek úplně stejné podmínky jako všechny ostatní lesnické společnosti. "A pokud je úspěšný, je to jen díky tomu, že ve výběrovém řízení nabídl pro stát nejvýhodnější podmínky, tedy nejvýhodnější cenu. Skutečnost, že je náš někdejší akcionář politicky činný, nemá jakoukoli souvislost," sdělil mluvčí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1