Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nelegálních migrantů v Česku ubylo. Loni jich bylo necelých pět tisíc

Nelegálních migrantů v Česku ubylo. Loni jich bylo necelých pět tisíc

V Česku loni bylo nelegálně 4738 cizinců, což je o 523 méně než v roce 2016. Více než čtyři tisícovky z nich jsou přitom lidé, kteří do země legálně vstoupili, ale překročili povolenou dobu pobytu. Nejčastěji jde o Ukrajince. Běženců, kteří využili Českou republiku jako tranzitní zemi, ubylo oproti předloňskému roku o dvě třetiny. Policisté jich za celý loňský rok zadrželi 172, hlavně občany Afghánistánu, Sýrie a Iráku. Uvádí to zpráva o nelegální migraci za rok 2017, kterou dnes zveřejnila cizinecká policie.

Třetí skupinu nelegálních migrantů tvoří cizinci odhalení při překročení vnějších schengenských hranic, což jsou v případě ČR mezinárodní letiště. Těch bylo v uplynulém roce dohromady 250, o 28 více než v roce 2016. V této kategorii převažují Albánci.

Česká republika podle cizinecké policie není hlavní tranzitní ani cílovou zemí pro migranty. V roce 2016 cizinecká policie zadržela 511 uprchlíků, kteří přes ČR mířili do jiné země, a v roce 2015 v době vrcholící migrační krize dokonce 2294. „Státní příslušnosti se z dob migrační krize nezměnily a jde zejména o občany Afghánistánu, Sýrie a Iráku. Nejvíce těchto osob cestovalo z Rakouska přes ČR do SRN,“ uvádí dokument.

Česko se podle cizinecké policie v uplynulém roce vrátilo do stavu před migrační krizí. „Znamená to, že dominantní skupinou cizinců v nelegálním postavení jsou ti, kteří na naše území obvykle legálně vstoupili, avšak překročili povolenou dobu pobytu, čímž se jejich pobyt stal nelegálním. Takových osob bylo v minulém roce zjištěno 4316. Oproti roku 2016 jde o pokles o 212 cizinců,“ uvedla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

Nejčastěji porušili pravidla pobytu občané Ukrajiny (34 procent), Ruska a Vietnamu (shodně sedm procent). Nejvíce nelegálních cizinců odhalili policisté v Praze (40 procent), dále na mezinárodních letištích (20 procent), v Ústeckém (osm procent) a Jihomoravském kraji (sedm procent).

Loni cizinecká policie zaznamenala výrazný nárůst nelegálního zaměstnávání, což se projevilo ve vyšším počtu správního vyhoštění. Loni cizinecká policie vyhostila 5119 lidí, z toho 3111 právě kvůli nelegální práci. Oproti roku 2016 šlo o stoprocentní nárůst. Nejčastěji se to týkalo Ukrajinců, s odstupem občanů Moldávie. Policisté čekají, že vzhledem k zavedení bezvízového styku pro občany Ukrajiny v červnu 2017 bude tento trend pokračovat i letos.

Cizinecká policie loni řešila také 44 osob, které napomáhaly k nelegální migraci, přičemž v 37 případech šlo o Čechy. Sedmnáctkrát šlo o účelový sňatek, v 11 případech o účelově přiznané otcovství a v osmi případech to bylo převaděčství přes státní hranice.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1