Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Němci si můžou dovolenou protáhnout až na 70 dní, jak vyšli ze srovnání Češi?

Němci si můžou dovolenou protáhnout až na 70 dní, jak vyšli ze srovnání Češi?

Západní sousedé Česka se radují. Svátky a další dny pracovního volna se jim sešly v nadcházejícím roce tak šikovně, že při včasném plánování můžou strávit mimo práci téměř dva a půl měsíce. V tuzemsku situace už tak růžová není, především s ohledem na zákonem stanovenou dovolenou.

Němci si můžou mnout ruce. Kdo si umí dát dvě a dvě dohromady, ví už na sklonku roku 2016, že se v tom následujícím nijak zvlášť nepředře. Státní a další svátky připadly na tak příhodná data, že společně se zákonem danou dovolenou vytvářejí až sedmdesát dní volna, jak upozornil deník Die Welt.

I když se soboty a neděle odečtou, stále z toho Němci vycházejí výrazně lépe než Češi. Dovolenou můžou čerpat spolu se státními svátky čtyřicet dní, což je dvojnásobek českého základu. Započteme-li k českému volnu i svátky, dojdeme nejvýše k třiceti volným dnům.

Minimální dovolenou Němci mají v délce jedenatřicet dní. To je o jedenáct více než zákonem stanovené minimum v České republice, kde je zaměstnavatel povinen udělit čtyři týdny dovolené, tedy dvacet pracovních dní. V tuzemsku tvoří výjimku pedagogičtí pracovníci s osmi týdny dovolené a státní zaměstnanci, kteří mají nárok na pět týdnů.

Jasný rozdíl mezi dovolenými v Německu a v České republice se projeví na příkladu Velikonoc. V obou zemích je státem dané volno stejné – pátek až pondělí. Němci se nemusejí bát vzít si volno první týden od pondělí do čtvrtka a druhý od úterý do pátku a rázem tak vyčarují dva týdny volna v kuse a stále jim zbývá třiadvacet dnů dovolené.

Pro Čechy je stejná situace problém. Nikdo jim pochopitelně nebrání vyčerpat rovněž osm dní dovolené. Pokud ovšem vycházíme z minima dvaceti dní, ocitli by se tak v situaci, kdy ještě před koncem čtvrtého měsíce kalendářního roku budou mít vyčerpanou téměř polovinu veškeré doby.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1