Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Neúcta k akademikům, nebo zdravotní problém prezidenta? Většině rektorů Zemanova absence nevadí

Neúcta k akademikům, nebo zdravotní problém prezidenta? Většině rektorů Zemanova absence nevadí

Většinu nově jmenovaných rektorů vysokých škol, nemrzí, že je dnes prezident Miloš Zeman jmenoval bez tradičního ceremoniálu na Pražském hradě. Někteří z nich se o změně způsobu předání jmenovacích dekretů dověděli dnes až z médií, další telefonicky z ministerstva školství či z prezidentovy kanceláře. Podle nové rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové se prezident zachoval k rektorům neuctivě.

Rektoři mají se Zemanem už několik let napjaté vztahy. Někteří z nich o víkendu vyjádřili zklamání z toho, že Zeman v prezidentských volbách porazil akademika Jiřího Drahoše.

V minulosti se jmenování konalo obvykle na Hradě a dekrety předával prezident. Dnes prezident ceremoniál vynechal a jmenovací dekrety předá rektorům v úterý ministr školství Robert Plaga (ANO) v pražském Karolinu.

„Původní informace byla taková, že máme jet na Hrad,“ řekl ČTK rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller. O tom, že bude slavnost v Karolinu, se prý dověděl dnes odpoledne z ministerstva školství.

Osobně mu ale nevadí, že se ceremoniál na Hradě neuskuteční. „Jsem rád ze dvou důvodů. Za prvé jsem velice neoficiální člověk, takže oficiality moc nemusím. Druhým důvodem je to, že by bylo nejlepší, kdybych dekret dostal poštou, neboť bych ušetřil cestu do Prahy a naší univerzitě bych ušetřil finanční prostředky,“ doplnil Miller. Dodal, že osobnost prezidenta v tom nehraje žádnou roli.

Naopak nově jmenovaná rektorka Mendelovy univerzity je rozhořčená z „neúcty prezidenta k akademické obci“. „Po volbách jsme čekali zklidnění situace a zlepšení vztahu s univerzitami, tento krok prezidenta tomu nenasvědčuje. Osobně mi připadá, ze takové vztahy nejsou důstojné ani pana prezidenta, ani nás,“ uvedla Nerudová ve vyjádření pro ČTK. Univerzity podle ní vždy hrály zásadní roli při změnách ve společnosti a věří tomu, že tomu tak bude i nadále.

O dnešním jmenování se Nerudová dozvěděla z médií, podobně jako třeba rektoři Univerzity Pardubice Jiří Málek, Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Petráček a Janáčkovy akademie múzických umění Petr Oslzlý. „To, že se máme (v úterý) dostavit do Karolina, a ne na Hrad, jak zněla původní pozvánka, jsme se dozvěděli dříve od novinářů, až následně z prezidentské kanceláře. Jsem rozhořčená z neúcty prezidenta k akademické obci,“ uvedla Nerudová.

Podle rektora Akademie výtvarných umění v Praze může být důvodem této změny buď vymezující postoj prezidenta k rektorům, nebo jeho zdravotní stav. „Jiné závažné důvody mne v tuto chvíli nenapadají,“ dodal.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima označil změnu za „netradiční krok“. O jeho důvodech nechtěl spekulovat. „Já jsem samozřejmě vnímal z projevů pana prezidenta Zemana v minulém týdnu, že chce bariéry a příkopy zahlazoval a že chce být prezidentem většiny a problémy odstraňovat,“ podotkl.

Petráček a Oslzlý v tom, že se neuskutečnil ceremoniál s účastí prezidenta, nespatřují nijak zásadní rozdíl. „Důležité je jmenování samo o sobě. Kdyby to neproběhlo, měly by s tím vysoké školy problémy,“ řekl Oslzlý. „Já si myslím, že to jsou všechno možné cesty, které lze využít, nemám z toho žádný ani negativní, ani pozitivní pocit,“ doplnil ho Petráček.

Petr Sklenička z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), který byl v poradním týmu Zemanova protikandidáta v prezidentské volbě, řekl, že na rektorát ČZU volala zaměstnankyně Hradu a pouze sdělila, že prezident v úterý rektorům jmenovací dekrety nepředá. Kdy a jak se ceremoniál uskuteční, údajně neupřesnila.

Z Hradu se o změně způsobu jmenování dověděla podle mluvčí také kancelář rektora Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Naopak vedení Vysokého učení technického v Brně se o tom dovědělo z ministerstva školství, řekla mluvčí školy Radana Kolčavová. Nový rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina sdělil, že byl telefonicky pozván na slavnostní ceremoniál do Karolina na úterý.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1