Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

O kolik se zvedne minimální mzda? Odboráři s vládou společné slovo nenašli

O kolik se zvedne minimální mzda? Odboráři s vládou společné slovo nenašli

Tripartita se dnes nedohodla na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. Souhlasila ale s tím, že by se měl připravit návrh modelu valorizace, podle něhož by nejnižší výdělek mohl pravidelně růst v dalších letech. ČTK to po projednání minimální mzdy sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) novinářům řekl, že by jeho kabinet o růstu pro příští rok mohl rozhodnout v červnu, nejpozději v červenci.

Minimální mzda činí 11 000 korun. Odboráři požadují přidání o 1500 korun. Podle zaměstnavatelů by to mělo být o 800 korun. Resort práce předloží vládě návrh na zvednutí o 1200 korun na 12 200 korun. Rozhodne kabinet, a to do letošních sněmovních voleb.

Shoda v koalici na přidání zatím není. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek už v dubnu řekl, že prostor pro „dramatický růst“ nevidí. „Budeme jednat s koaličními partnery. Doufám, že se podaří dohodnout na co nejvyšším návrhu růstu minimální mzdy,“ uvedl Sobotka. Dodal, že česká minimální mzda patří v EU k nejnižším.

V koaliční dohodě a programovém prohlášení se Sobotkova vláda zavázala k tomu, že nejnižší výdělek přiblíží dvěma pětinám průměrné mzdy. Po zvýšení o 1200 korun, což je růst zhruba o 11 procent, by mohl podle ministerstva práce dosahovat 40,5 procenta.

Zaměstnavatelé skokové zvýšení minimální mzdy odmítají. Žádají jasná pravidla pro zvedání nejnižšího výdělku, aby firmy předem věděly, jaké budou mít náklady. Svaz průmyslu a dopravy už dříve uvedl, že by se minimální mzda měla navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. O vytvoření pravidel usilovala i hospodářská komora. Odboráři už dřív řekli, že by stačilo, pokud by minimální příjem odpovídal 40 procentům průměrné mzdy.

Tripartita se dnes shodla alespoň na přípravě modelu valorizace. Vytvořit by ho mělo ministerstvo práce. „Mají se připravit teze možností stanovení případného valorizačního mechanismu,“ uvedl Středula. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) by návrh, jak by se měla minimální mzda zvyšovat, měla představit na příští tripartitě 17. července.

Premiér řekl, že jeho vláda změnu zákona s novým valorizačním modelem ale do voleb už prosazovat nebude. Návrh nachystá pro příští kabinet. Do novely by se tak v budoucnu mohlo promítnout to, že minimální mzda má růst vždy k 1. lednu a má odpovídat určitému procentu průměrné mzdy. „Mně to připadá rozumné,“ řekl Sobotka.

Zaměstnavatelé požadovali, aby vláda „zafixovala minimální mzdu na 40 procentech průměrné mzdy od 1. ledna 2019“, řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Podle šéfa Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) Jana Wiesnera by se přidávání mělo řídit růstem produktivity a dalšími ekonomickými ukazateli. „Pakliže zvýšíte minimální mzdu o 11 procent, tak produktivita se v žádném případě o toto procento nezvedá. Vždy musí být ekonomické parametry dodrženy. Nemůžeme to dělat jako ve státní správě, kde se úplně rovnostářsky zvýší o deset procent,“ řekl novinářům.

Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify. Premiér už dřív řekl, že jeho vláda chce na růst výdělků v Česku tlačit právě zvyšováním minimální mzdy.

Podle odborů by Česko nemělo stavět na levné práci a mzdy by se měly zvedat výrazněji. Kritizují také to, že minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. Ta loni činila pro samotného dospělého 10 691 korun. Po případném zvýšení o 1200 korun by pracovník s minimální mzdou měl mít v peněžence příští rok 10 477 korun čistého.

Minimální mzdu dostává asi 132 000 lidí, tedy 3,6 procenta zaměstnanců. Zaměstnavatele by zvýšení o 1200 korun příští rok stálo o 3,4 miliardy víc. Do sociálního pojištění by z toho mohlo přitéct 800 milionů a do zdravotního 340 milionů, uvedlo ministerstvo práce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1